Jakmile si někdo začne být plně vědom Krsny, je nedotčen protiklady, a tak není znečištěn hmotnými kvalitami. Může být vysvobozen, neboť zná své přirozené postavení ve vztahu s Krsnou, a jeho mysl proto nemůže být odvrácena od vědomí Krsny. Následkem toho vše, co dělá, dělá pro Krsnu, jenž je původním Visnuem. Všechny jeho činy jsou tedy vlastně oběťmi, protože účelem oběti je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství — Visnua či Krsnu. Výsledné reakce za všechnu takovou práci se rozptýlí do transcendence a živá bytost pak netrpí hmotnými následky.