यदृच्छालाभसंतुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः ।
समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते ॥२२॥

yadṛcchā-lābha-santuṣṭo

dvandvātīto vimatsaraḥ

samaḥ siddhāv asiddhau ca

kṛtvāpi na nibadhyate

yadṛcchā — samo od sebe; lābha — s tím, co je získáno; santuṣṭaḥ — spokojený; dvandva — dvojnost; atītaḥ — překonal; vimatsaraḥ — bez závisti; samaḥ — ve stejném rozpoložení; siddhau — při úspěchu; asiddhau — neúspěchu; ca — také; kṛtvā — jednající; api — ačkoliv; na — nikdy; nibadhyate — je ovlivněn.


Text

Ten, kdo je spokojený s tím, co přijde samo od sebe, nedotčen dvojností, prostý závisti a ve stejném rozpoložení při úspěchu i neúspěchu, není nikdy zapleten, přestože jedná.

Purport

Člověk, který má vědomí Krsny, nevyvíjí příliš velké úsilí ani na zaopatřování svého těla. Je spokojený s tím, co přijde samo od sebe. Nežebrá ani si nepůjčuje — poctivě pracuje jak nejlépe umí a spokojí se s čímkoliv, co svou poctivou prací získá. V otázce svého živobytí je tedy nezávislý. Nepřijme službu nějakému člověku, která by bránila jeho vlastní službě, rozvíjení vědomí Krsny. V zájmu služby Pánu se nicméně může podílet na jakémkoliv jednání, aniž by ho rozrušovala dvojnost hmotného světa, pociťovaná v podobě tepla a zimy nebo utrpení a štěstí. Ten, kdo si je vědom Krsny, stojí nad dvojností, neboť se nezdráhá jednat jakýmkoliv způsobem, aby Krsnu uspokojil. Proto je ve stejném rozpoložení, ať už se dostaví úspěch či neúspěch. Tyto příznaky lze vidět u toho, kdo má v plné míře transcendentální poznání.