evaḿ jñātvā kṛtaḿ karma
pūrvair api mumukṣubhiḥ
kuru karmaiva tasmāt tvaḿ
pūrvaiḥ pūrvataraḿ kṛtam
evam — tak; jñātvā — jež dobře znali; kṛtam — bylo prováděné; karma — jednání; pūrvaiḥ — autoritami v minulosti; api — jistě; mumukṣubhiḥ — které dosáhly osvobození; kuru — jen konej; karma — předepsanou povinnost; eva — zajisté; tasmāt — proto; tvam — ty; pūrvaiḥ — předchůdci; pūrva-taram — v dávných dobách; kṛtam — jak bylo konáno.
Jsou dva druhy lidí: jedni mají srdce plná hmotných nečistot a druzí jsou od hmoty osvobození. Vědomí Krsny je rovnocenně prospěšné pro obě skupiny. Prvně jmenovaní se mohou vydat cestou vědomí Krsny, aby se postupně očistili při dodržování usměrňujících zásad oddané služby. A ti, kdo se nečistot již zbavili, mohou i nadále jednat se stejným vědomím Krsny, aby ostatní mohli následovat jejich příkladné činy a mít z toho prospěch. Hloupí lidé či začátečníci na cestě vědomí Krsny často chtějí zanechat všech činností, aniž by měli poznání, které je s vědomím Krsny spojené. Arjunovu touhu upustit od jednání na bitevním poli Pán neschvaloval. Je třeba jen vědět, jak jednat. Zanechat činností spojených s vědomím Krsny a předvádět vědomí Krsny v ústraní je na nižší úrovni než se skutečně zaměstnávat různými činnostmi pro Krsnu. Arjuna zde dostává radu, aby jednal vědom si Krsny, po vzoru Pánových starších žáků — například boha Slunce Vivasvana. Nejvyšší Pán zná všechny své dřívější činnosti a také činnosti druhých, kteří v minulosti jednali s vědomím Krsny. Proto doporučuje následovat činy boha Slunce, který se tomuto umění učil od Pána před několika milióny let. O všech takových žácích Pána Krsny se zde uvádí, že jsou to osvobozené osoby minulosti, zaměstnané konáním povinností, které jim Krsna přidělil.