Ve védských spisech je následující popis Nejvyšší Osobnosti Božství:

tam isvaranam paramam mahesvaram
tam devatanam paramam ca daivatam
patim patinam paramam parastad
vidama devam bhuvanesam idyam

na tasya karyam karanam ca vidyate
na tat-samas cabhyadhikas ca drsyate
parasya saktir vividhaiva sruyate
svabhaviki jñana-bala-kriya ca

“Svrchovaný Pán je vládcem všech ostatních vládců a největší z vůdčích osobností všech planet. Každý je Jím ovládán. Jedině Nejvyšší Pán obdařuje živé bytosti určitou mocí; ony samy nejsou nejvyšší. Je také hoden uctívání všemi polobohy a je nejvyšším vůdcem všech vůdců. Překonává tedy všechny hmotné vůdce a vládce a má být všemi uctíván. Nikdo Ho nepřevyšuje. Je nejvyšší příčinou všech příčin.

Nemá tělo jako obyčejná živá bytost. Jeho tělo a duše se od sebe neliší. Je absolutní. Všechny Jeho smysly jsou transcendentální a kterýkoliv z nich může provádět činnosti všech ostatních smyslů. Není proto nikdo, kdo by Ho převyšoval nebo se Mu vyrovnal. Má rozmanité energie, a tak se všechny Jeho činy dějí automaticky, jako přirozené projevy.” (Svetasvatara Upanisad 6.7-8)

U Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, existuje vše v plné míře a pravosti, a proto sám nemá žádnou povinnost, kterou by musel konat. Ten, kdo musí získávat výsledky svých činů, má určité stanovené povinnosti, ale ten, kdo ve třech planetárních systémech nemá nic, čeho by mohl dosáhnout, přirozeně není žádnou povinností vázán. A přesto Pán Krsna jedná na Kuruovském bitevním poli jako vůdce ksatriyů, neboť ksatriyové jsou povinni poskytovat ochranu souženým. Třebaže Pán stojí nad všemi zásadami zjevených písem, nedělá nic, co by je porušovalo.