nāsti buddhir ayuktasya
na cāyuktasya bhāvanā
na cābhāvayataḥ śāntir
aśāntasya kutaḥ sukham
na asti — nemůže být; buddhiḥ — transcendentální inteligence; ayuktasya — toho, kdo není spojený (vědomím Kṛṣṇy); na — ne; ca — a; ayuktasya — toho, komu se nedostává vědomí Kṛṣṇy; bhāvanā — ustálená mysl (ve štěstí); na — ne; ca — a; abhāvayataḥ — toho, kdo se neustálil; śāntiḥ — klid; aśāntasya — neklidného; kutaḥ — kde je; sukham — štěstí.
Dokud živá bytost nemá vědomí Krsny, nemůže žít v klidu. V páté kapitole (5.29) je to doloženo — skutečného klidu může dosáhnout, až bude vědět, že Krsna jediný si užívá všech výsledků obětí a askeze, je vlastníkem všech vesmírů a skutečným přítelem všech živých bytostí. Jestliže si tedy někdo není vědom Krsny, jeho mysl nemůže mít konečný cíl. Nepokoj každý zažívá proto, že postrádá konečný cíl, ale když si je někdo jistý, že Krsna je poživatelem, vlastníkem a přítelem všech a všeho, pak může — s ustálenou myslí — přivodit klid. Ten, kdo jedná bez vztahu s Krsnou, je tedy vždy plný úzkosti a nenachází klid, ani kdyby sebevíce předstíral vyrovnanost a duchovní pokrok. Vědomí Krsny je stav klidu, který se projeví sám od sebe a kterého lze dosáhnout jedině ve vztahu s Krsnou.