Účelem obřadů a obětí popsaných v karmakándské části védské literatury je povzbuzení k postupnému pokroku v seberealizaci. A z patnácté kapitoly Bhagavad-gity (15.15) je zřejmé, že cílem studia Ved je znát Pána Krsnu, původní příčinu všeho. Seberealizace tedy znamená poznat Krsnu a věčný vztah, který s Ním máme. O vztahu mezi živými bytostmi a Krsnou je rovněž zmínka v patnácté kapitole Bhagavad-gity (15.7). Živé bytosti jsou nedílné části Krsny; obnovením vědomí Krsny se proto individuální živá bytost dostává na nejdokonalejší úroveň védského poznání. To je doloženo ve Srimad-Bhagavatamu (3.33.7):

aho bata sva-paco 'to gariyan
yaj-jihvagre vartate nama tubhyam
tepus tapas te juhuvuh sasnur arya
brahmanucur nama grnanti ye te

“Ó můj Pane! Ten, kdo zpívá Tvé svaté jméno, je na nejvyšší úrovni seberealizace, i když pochází z nízko postavené rodiny, například rodiny candalů (pojídačů psů). Nepochybně musel podstoupit nejrůznější askezi a vykonat oběti podle védských předpisů a mnohokrát prostudovat Vedy poté, co se koupal na všech posvátných poutních místech. Taková osoba je nejlepším z árjů.”

Všichni tedy musí být natolik inteligentní, aby poznali cíl Ved a neulpívali na samotných obřadech, a nesmí toužit po dosažení nebeských planet za účelem lepšího smyslového požitku. V tomto věku není pro obyčejné lidi možné řídit se všemi pravidly védských obřadů ani důkladně prostudovat Vedantu a všechny Upanisady. Vykonat vše, co navrhují Vedy, si vyžaduje mnoho času, energie, znalostí a prostředků. V tomto věku je to prakticky nemožné. Nejvyššího cíle védské kultury se však dosáhne zpíváním svatého jména Pána. To doporučil Pán Caitanya, osvoboditel všech pokleslých duší. Když se Ho velký učenec a znalec Ved Prakasananda Sarasvati zeptal, proč místo studia filozofie Vedanty zpívá svaté jméno Pána jako nějaký sentimentalista, Pán Caitanya mu odpověděl, že Jeho duchovní učitel Ho shledal velkým hlupákem a požádal Ho proto, aby jen zpíval svaté jméno Pána Krsny — a když tak učinil, propadl extázi jako šílenec. V tomto věku Kali jsou lidé většinou hloupí a na to, aby pochopili filozofii Vedanty, jim chybí vzdělání. Nejvyššího cíle Vedanty lze ovšem dosáhnout zpíváním svatého jména Pána bez přestupků. Vedanta je vrcholem védské moudrosti, Pán Krsna je autorem a znalcem této filozofie a největším védántistou je ta velká duše, která nachází potěšení ve zpívání svatého jména Pána. To je konečný cíl veškeré védské mystiky.