Všechny hmotné činnosti znamenají akce a reakce v kategoriích tří kvalit hmotné přírody. Mají přinášet své plody, které každého v hmotném světě poutají. Vedy se většinou zaobírají plodonosnými činnostmi, aby všem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Arjuna jakožto žák a přítel Pána Krsny dostává radu, aby se povznesl na transcendentální rovinu filozofie Vedanty, jež začíná dotazy na nejvyšší transcendenci (brahma-jijñasa). Všechny živé bytosti, které jsou v hmotném světě, svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa poskytl védskou moudrost, radící jak žít a jak se vyprostit z hmotného zapletení. Po karma-kandě, činnostech zaměřených na uspokojení smyslů, se nabízí možnost duchovní realizace v podobě Upanisad, což jsou části různých Ved, tak jako je Bhagavad-gita částí páté Vedy neboli Mahabharaty. Upanisady představují začátek transcendentálního života.

Dokud existuje hmotné tělo, dochází k akcím a reakcím v kategoriích tří hmotných kvalit. Při výskytu takových protikladů, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, se je třeba učit snášenlivosti, a tím se zbavit úzkosti ze zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení se dosáhne ve stavu úplného vědomí Krsny, kdy živá bytost zcela závisí na Krsnově vůli.