Pevná víra, že vědomí Krsny nás pozvedne k nejvyšší dokonalosti života, je inteligence vyavasayatmika. Caitanya-caritamrta (Madhya 22.62) uvádí:

'sraddha'-sabde—visvasa kahe sudrdha niscaya
krsne bhakti kaile sarva-karma krta haya

Víra je neochvějná důvěra v něco vznešeného. Když někdo plní povinnosti týkající se vědomí Krsny, nemusí jednat ve vztahu k hmotnému světu, kde má závazky k rodinným tradicím, lidstvu či národu. V případě jednání s vidinou jeho plodů se naplňují reakce za dřívější dobré nebo zlé činy. Ten, kdo je probuzen k vědomí Krsny, již nemusí usilovat o to, aby jeho činy přinášely dobré výsledky. Všechny činnosti toho, kdo si je vědom Krsny, jsou na absolutní úrovni, neboť je již neovlivňují protiklady, jako je dobro a zlo. Nejvyšší dokonalostí, kterou skýtá vědomí Krsny, je zřeknutí se hmotného pojetí života. Tohoto stavu se automaticky dosahuje vzrůstajícím vědomím Krsny.

Rozhodnost osoby vědomé si Krsny se zakládá na poznání. Vasudevah sarvam iti sa mahatma su-durlabhah — taková osoba je vzácná, vznešená duše, která dobře ví, že Vasudeva neboli Krsna je původem všech projevených příčin. Když někdo jedná s vědomím Krsny, může tím prokazovat tu největší službu všem — sobě, rodině, společnosti, zemi či lidstvu, tak jako se zaléváním kořene stromu přirozeně dodává vláha větvím a listům. Pokud je Krsna s jeho jednáním spokojen, budou spokojeni všichni.

Službu s vědomím Krsny je ovšem nejlépe vykonávat pod zkušeným vedením duchovního učitele, pravého zástupce Krsny, který zná povahu svého žáka a ví, jak ho k jednání s vědomím Krsny vést. Aby tedy člověk skutečně znal vědomí Krsny, musí jednat s pevným odhodláním a poslouchat Krsnova zástupce. Pokyn pravého duchovního učitele by měl přijmout za své životní poslání. Srila Visvanatha Cakravarti Thakura nás ve svých proslulých modlitbách k duchovnímu učiteli učí:

yasya prasadad bhagavat-prasado
yasyaprasadan na gatih kuto 'pi
dhyayan stuvams tasya yasas tri-sandhyam
vande guroh sri-caranaravindam

“Uspokojením duchovního učitele je uspokojen i Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. A pokud duchovní učitel není spokojen, není možné dospět na úroveň vědomí Krsny. Proto bych měl o něm třikrát denně meditovat, modlit se za jeho milost a skládat mu, svému duchovnímu učiteli, uctivé poklony.”

Celý proces ovšem závisí na dokonalém poznání duše, převyšující pojetí těla — nikoliv na teoretickém, ale praktickém poznání, kdy je již vyloučena možnost smyslového požitku, který se projevuje činnostmi s touhou po jejich plodech. Ti, jejichž mysl není neochvějná, bývají různými plododosnými činy svedeni z cesty.