Gitopanisad se z velké části zakládá na principech Upanisad, a proto není divu, že podobný verš najdeme také v Katha Upanisadě (1.2.7):

sravanayapi bahubhir yo na labhyah
srnvanto 'pi bahavo yam na vidyuh
ascaryo vakta kusalo 'sya labdha
ascaryo 'sya jñata kusalanusistah

To, že duše, která je jako atom, je jak v těle obrovského zvířete či mohutného banyánu, tak i v mikrobech, jichž miliardy zabírají pouze nepatrný prostor, je nepochybně úžasné. Lidé, kterým se nedostává poznání, a ti, kdo nežijí zdrženlivě, nemohou pochopit udivující vlastnosti nepatrné individuální duchovní jiskry, ani když je líčí největší autorita na poznání, která učila i Brahmu, první živou bytost ve vesmíru. Většina lidských bytostí v tomto věku pojímá vše na hrubohmotné úrovni, a proto si nedovedou představit, jak může taková malá částečka nabýt tak velkých i tak malých rozměrů. Lidé žasnou nad povahou duše nebo jejím popisem. Jelikož je zmátla hmotná energie, jsou tak pohrouženi do toho, co přináší smyslový požitek, že mají velice málo času na pochopení otázky sebepoznání; přestože bez sebepoznání skončí všechny naše činnosti v boji o přežití nakonec porážkou. Tito lidé snad vůbec nevědí, že je nutné myslet na duši a tímto způsobem nalézt konečné řešení problému hmotných strastí.

Někteří lidé se zájmem naslouchat o duši někdy navštěvují přednášky v příznivé společnosti, ale následkem nevědomosti mohou být také svedeni, když začnou považovat Nadduši a nepatrnou duši za totožné, bez rozdílu ve velikosti. Je velice obtížné najít člověka, který dokonale zná postavení Nadduše a nepatrné duše, jejich role a vztahy a všechny ostatní významné i méně významné podrobnosti. A ještě obtížnější je najít někoho, kdo z poznání duše skutečně vytěžil veškerý prospěch a je schopen popsat její postavení z různých hledisek. Pokud se však člověku nějakým způsobem podařilo porozumět duši, jeho život je úspěšný.

Nejsnadnějším způsobem, jak poznat vlastní já, je převzít výroky Bhagavad-gity vyslovené největší autoritou — Pánem Krsnou — aniž bychom se nechali odvést jinými teoriemi. To, abychom dokázali přijmout Krsnu za Nejvyšší Osobnost Božství, však rovněž vyžaduje rozsáhlé podstupování askeze a konání obětí, buď v tomto, nebo v minulých životech. Krsnu jako takového je však možné poznat bezpříčinnou milostí čistého oddaného. Nijak jinak toho nelze dosáhnout.