बà¥à¤°à¤¹à¥à¤®à¤­à¥‚तः पà¥à¤°à¤¸à¤¨à¥à¤¨à¤¾à¤¤à¥à¤®à¤¾ न शोचति न काङà¥à¤•à¥à¤·à¤¤à¤¿ ।
समः सरà¥à¤µà¥‡à¤·à¥ भूतेषॠमदà¥à¤­à¤•à¥à¤¤à¤¿à¤‚ लभते परामॠ॥५४॥

brahma-bhūtaḥ prasannātmā

na śocati na kāńkṣati

samaḥ sarveṣu bhūteṣu

mad-bhaktiḿ labhate parām

brahma-bhÅ«taḥ — na úrovni jednoty s Absolutním; prasanna-ÄtmÄ â€” plný radosti; na — nikdy; Å›ocati — naříká; na — nikdy; kÄá¹…ká¹£ati — touží; samaḥ — stejnÄ› naklonÄ›n; sarveá¹£u — vÅ¡em; bhÅ«teá¹£u — živým bytostem; mat-bhaktim — oddanou službu MnÄ›; labhate — získá; parÄm — transcendentální.


Text

Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitÄ› dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po niÄem netouží a je naklonÄ›n vÅ¡em živým bytostem stejnÄ›. V tomto stavu dosahuje Äisté oddané služby MnÄ›.

Purport

Pro impersonalistu je dosažení stavu brahma-bhuta, jednoty s Absolutním, vrcholem vÅ¡eho. Personalista neboli Äistý oddaný vÅ¡ak ví, že se musí jít jeÅ¡tÄ› dále — k Äisté oddané službÄ›. To znamená, že ten, kdo prokazuje Äistou oddanou službu Nejvyššímu Pánu, se již nachází ve stavu osvobození zvaném brahma-bhuta, jednota s Absolutním. Nikdo nemůže sloužit Nejvyššímu, Absolutnímu, aniž by s Ním byl na úrovni jednoty. V absolutním pojetí není rozdíl mezi příjemcem služby a služebníkem, ale zároveň — ve vyšším duchovním smyslu — mezi nimi rozdíl je.

Živá bytost, která má hmotné pojetí života a pracuje s cílem smyslového požitku, zakouší utrpení. AvÅ¡ak v absolutním svÄ›tÄ›, kde se každý vÄ›nuje Äisté oddané službÄ›, žádné utrpení neexistuje. Oddaný — ten, kdo si je vÄ›dom Krsny — nemá, kvůli Äemu by naříkal, ani po Äem by toužil. Bůh je naplnÄ›n sám v sobÄ›, a proto živá bytost, která se zamÄ›stnává službou Jemu neboli rozvíjí vÄ›domí Krsny, se také stává naplnÄ›nou ve svém nitru. Je jako Å™eka zbavená veÅ¡keré kalné vody. Jelikož Äistý oddaný nemyslí na nic jiného než na Krsnu, je pÅ™irozenÄ› vždy plný radosti. Nenaříká kvůli žádné hmotné ztrátÄ› a neusiluje o žádný zisk, protože nachází ve službÄ› Pánu dokonalé naplnÄ›ní. Netouží po hmotném požitku, neboÅ¥ ví, že každá živá bytost je nedílnou Äástí Nejvyššího Pána, a jako taková je vÄ›ÄnÄ› služebníkem. Nevidí v hmotném svÄ›tÄ› nikoho jako výše a nikoho jako níže postaveného — vyšší a nižší postavení je pomíjivé a oddaný nemá s niÄím, co se takto objevuje a zase mizí, nic spoleÄného. Kámen a zlato mají pro nÄ›ho stejnou hodnotu. Tak vypadá úroveň brahma-bhuta; Äistý oddaný jí dosahuje velmi snadno. V tomto stavu se pÅ™edstava splynutí s Nejvyšším Brahmanem a zniÄení vlastní totožnosti stává pekelnou, myÅ¡lenka na dosažení nebeského království je jako přízrak a smysly jsou jako hadi s vylámanými zuby. Had s vylámanými zuby nenahání strach a nenahánÄ›jí ho ani smysly, jsou-li automaticky ovládnuté. Pro osobu trpící nákazou hmoty je svÄ›t plný utrpení, ale oddaný vidí celý svÄ›t stejnÄ› dobrý, jako je Vaikuntha, duchovní nebe. Nejvýše postavená osobnost hmotného vesmíru není pro oddaného o nic důležitÄ›jší než mravenec. Této úrovnÄ› lze dosáhnout milostí Pána Caitanyi, který kázal o Äisté oddané službÄ› v tomto vÄ›ku.