अभ्यासाद्रमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति ॥३६॥
sukhaḿ tv idānīḿ tri-vidhaḿ
śṛṇu me bharatarṣabha
abhyāsād ramate yatra
duḥkhāntaḿ ca nigacchati
sukham — štěstí; tu — ale; idānīm — nyní; tri-vidham — tří druhů; śṛṇu — slyš; me — ode Mě; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z Bhāratovců; abhyāsāt — praktikováním; ramate — osoba si užívá; yatra — kde; duḥkha — neštěstí; antam — konec; ca — také; nigacchati — získává.
Ó nejlepší z Bharatovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
Podmíněná duše se znovu a znovu snaží vychutnávat hmotné štěstí — žvýká to, co je již přežvýkáno. Někdy se však stane, že když si takto užívá, je vysvobozena z hmotného zapletení díky styku s velkou duší. Jinými slovy — podmíněná duše neustále nějak uspokojuje smysly, ale když díky příznivé společnosti pochopí, že se pokaždé jen opakuje stejná věc, a pozná své skutečné vědomí, vědomí Krsny, je od tohoto opakujícího se takzvaného štěstí osvobozena.
