Ten, kdo vidí jednu duši v každém živém tvoru, ať se jedná o poloboha, lidskou bytost, zvíře, ptáka, vodního živočicha nebo rostlinu, má poznání na úrovni kvality dobra. Ve všech živých organismech je tatáž duše, i když mají podle svých dřívějších činností různá těla. V sedmé kapitole stojí, že projev životní síly v každém těle má svůj původ ve vyšší energii Nejvyššího Pána. Ten, kdo vidí vyšší energii jednoho druhu — onu životní sílu — v každém těle, tedy vidí na úrovni kvality dobra. Těla pomíjejí, ale tato energie života je nepomíjivá. Rozdíly jsou vnímány z hlediska těla — jelikož se v podmíněném bytí vyskytuje mnoho podob hmotného života, životní síla se zdá být rozdělená. Toto neosobní poznání je jedním aspektem seberealizace.