śrī-bhagavān uvāca
kāmyānāḿ karmaṇāḿ nyāsaḿ
sannyāsaḿ kavayo viduḥ
sarva-karma-phala-tyāgaḿ
prāhus tyāgaḿ vicakṣaṇāḥ
Å›rÄ«-bhagavÄn uvÄca — Nejvyššà Pán, Osobnost BožstvÃ, pravil; kÄmyÄnÄm — s touhou; karmaṇÄm — ÄinnostÃ; nyÄsam — odÅ™ÃkánÃ; sannyÄsam — stav odÅ™ÃkánÃ; kavayaḥ — uÄenÃ; viduḥ — znajÃ; sarva — vÅ¡ech; karma — ÄinnostÃ; phala — výsledků; tyÄgam — zÅ™Ãkánà se; prÄhuḥ — nazývajÃ; tyÄgam — zÅ™Ãkánà se; vicaká¹£aṇÄḥ — zkuÅ¡enÃ.
Bhagavad-gita uÄÃ, že je tÅ™eba se zÅ™Ãci jednánà provázeného touhou po výsledcÃch. NásledujÃcà verÅ¡e vyjasnÃ, že se vÅ¡ak nikdo nemá zÅ™Ãkat ÄinnostÃ, které vedou k rozvinutému duchovnÃmu poznánÃ. Ve védské literatuÅ™e je na mnoha mÃstech stanoven způsob, jak se má konat oběť za urÄitým úÄelem. Jsou stanoveny obÄ›ti, které umožnà mÃt syna s dobrými vlastnostmi nebo se dostat na nebeské planety, ale od vÅ¡ech obÄ›tà podnÄ›covaných touhami je tÅ™eba upustit. Nikdo se vÅ¡ak nemá zÅ™Ãkat obÄ›ti, jejÃmž cÃlem je oÄista srdce Äi pokrok v duchovnà vÄ›dÄ›.