भक्त्या त्वनन्यया शक्य अहमेवंविधोऽर्जुन ।
ज्ञातुं द्रष्टुं च तत्त्वेन प्रवेष्टुं च परंतप ॥५४॥

bhaktyā tv ananyayā śakya

aham evaḿ-vidho 'rjuna

jñātuḿ draṣṭuḿ ca tattvena

praveṣṭuḿ ca parantapa

bhaktyā — oddanou službou; tu — ale; ananyayā — nesmíšenou s plodonosnými činnostmi ani se spekulativním poznáním; śakyaḥ — možné; aham — Já; evam-vidhaḥ — takto; arjuna — ó Arjuno; jñātum — znát; draṣṭum — vidět; ca — a; tattvena — pravdivě; praveṣṭum — vstoupit do; ca — také; parantapa — ó přemožiteli nepřátel.


Text

Můj milý Arjuno, pouze výlučnou oddanou službou Mne lze poznat takového, jaký jsem, jak tady před tebou stojím, a tak Mne přímo vidět. Jedině tímto způsobem je možné proniknout do tajemství toho, jak Mi porozumět.

Purport

Krsnu lze poznat jedině procesem výlučné oddané služby. V tomto verši to sám objasňuje, aby samozvaní autoři komentářů, kteří se snaží porozumět Bhagavad-gitě spekulativní cestou, věděli, že tak jen maří čas. Nikdo nedokáže porozumět Krsnovi — tomu, jak se narodil svým rodičům ve čtyřruké podobě a vzápětí ji změnil ve dvourukou. K pochopení těchto věcí je velice těžké dojít studiem Ved nebo filozofickou spekulací. Proto je zde jasně řečeno, že Ho nikdo nemůže vidět či proniknout do těchto záležitostí. Zkušení studenti védských písem Ho však mohou z Ved poznávat mnoha způsoby. Autorizovaná písma uvádějí velké množství usměrňujících pravidel a ten, kdo chce poznat Krsnu, se jimi musí řídit. Každý se podle nich může podrobovat askezi — například se postit na Janmastami, den Krsnova zjevení, a na dva dny zvané Ekadasi (jedenáctý den po novu a po úplňku). Co se týče milodarů, mají se přirozeně dávat oddaným Krsny, kteří prokazují Krsnovi oddanou službu a šíří Jeho filozofii, vědomí Krsny, po celém světě. Vědomí Krsny je požehnáním lidstvu. Rupa Gosvami opěvoval Pána Caitanyu jako nejštědřejšího dárce, protože volně rozdával lásku ke Krsnovi, kterou je tak obtížné získat. Dá-li člověk nějakou část svých peněz těm, kdo se podílejí na rozdávání vědomí Krsny, pak tento dar — věnovaný na šíření vědomí Krsny — je tím nejlepším milodarem na světě. A pokud se někdo věnuje předepsanému uctívání v chrámu (v indických chrámech je vždy nějaké Božstvo, obvykle Visnua či Krsny), může dosáhnout pokroku uctíváním a skládáním poklon Nejvyšší Osobnosti Božství. Pro začátečníky v oddané službě Pánu je uctívání v chrámu nezbytné, což je potvrzeno ve védské literatuře (Svetasvatara Upanisad 6.23):

yasya deve para bhaktir
yatha deve tatha gurau
tasyaite kathita hy arthah
prakasante mahatmanah

Ten, kdo je neochvějně oddán Nejvyššímu Pánu a dostává se mu vedení duchovního učitele, v něhož má podobně neochvějnou víru, může vidět Nejvyšší Osobnost Božství prostřednictvím zjevení. Krsnu nelze poznat myšlenkovou spekulací. Pro toho, kdo se nepodrobí osobnímu výcviku pod vedením pravého duchovního učitele, je nemožné byť i jen začít Krsnovi rozumět. Slovem tu je zde zvláště vyjádřeno, že co se týče poznání Krsny, nemůže být použit, doporučen a nemůže ani uspět žádný jiný způsob.

Krsnovy osobní podoby — dvouruká a čtyřruká — se zcela liší od dočasné vesmírné podoby ukázané Arjunovi. Čtyřruká podoba jménem Narayana a dvouruká podoba Krsny jsou věčné a transcendentální, zatímco vesmírná podoba, kterou viděl Arjuna, je pomíjivá. Samo slovo su-durdarsam (stěží spatřitelná) naznačuje, že ji předtím nikdo neviděl, a také to, že oddaným ani nebylo třeba ji vyjevovat. Krsna ji ukázal Arjunovi na jeho přání, aby lidé v budoucnu mohli žádat každého, kdo se bude prohlašovat za inkarnaci Boha, o projevení jeho vesmírné podoby a nenechali se svést.

Slovo na, kterého bylo několikrát užito v předchozím verši, vyjadřuje, že nikdo nemá být příliš pyšný na své přednosti, například na akademické vzdělání v oboru védské literatury. Člověk musí začít prokazovat oddanou službu Krsnovi. Jedině pak se může pokoušet psát komentáře k Bhagavad-gitě.

Krsna postupně změnil podobu z vesmírné na čtyřrukou a potom na svou přirozenou podobu se dvěma rukama. To naznačuje, že všechny čtyřruké a ostatní podoby uvedené ve védské literatuře pocházejí z původní dvouruké podoby Krsny; On je jejich zdrojem. Krsna se liší dokonce i od těchto podob, o neosobním pojetí ani nemluvě. Pokud jde o Krsnovy čtyřruké podoby, je jasně řečeno, že i ta, která Mu je z nich nejblíže (Maha-Visnu, jenž leží na vesmírném oceánu a vydechuje a vdechuje nesčetné množství vesmírů), je také expanzí Nejvyššího Pána. V Brahma-samhitě (5.48) stojí:

yasyaika-nisvasita-kalam athavalambya
jivanti loma-vila-ja jagad-anda-nathah
visnur mahan sa iha yasya kala-viseso
govindam adi-purusam tam aham bhajami

“Maha-Visnu, do něhož všechny nesčetné vesmíry vnikají a opět z Něho vycházejí pouhým jeho dýcháním, je úplnou expanzí Krsny. Proto uctívám Govindu, Krsnu, příčinu všech příčin.” Z toho vyplývá, že bychom měli uctívat osobní podobu Krsny coby Nejvyšší Osobnost Božství, oplývající věčnou blažeností a poznáním. Krsna je zdrojem všech podob Visnua, všech inkarnací a je původní Nejvyšší Osobností. To dokládá Bhagavad-gita.

Ve védské literatuře (Gopala-tapani Upanisad 1.1) najdeme tento výrok:

sac-cid-ananda-rupaya
krsnayaklista-karine
namo vedanta-vedyaya
gurave buddhi-saksine

“Skládám uctivé poklony Krsnovi, jenž se vyznačuje transcendentální podobou charakterizovanou blažeností, věčností a poznáním. Jemu se klaním, neboť porozumět Jemu znamená pochopit Vedy. Proto je nejvyšším duchovním mistrem.” Dále je řečeno: krsno vai paramam daivatam, “Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství.” (Gopala-tapani Upanisad 1.3) Eko vasi sarva-gah krsna idyah — “Tento Krsna je sám Nejvyšší, Osobnost Božství, a je hoden uctívání.” (Gopala-tapani Upanisad 3.2) Eko 'pi san bahudha yo 'vabhati — “Krsna je jeden, ale projevuje se v nekonečně mnoha podobách a inkarnacích.” (Gopala-tapani Upanisad 1.21)

Brahma-samhita (5.1) uvádí:

isvarah paramah krsnah
sac-cid-ananda-vigrahah
anadir adir govindah
sarva-karana-karanam

“Nejvyšší Osobnost Božství je Krsna, jenž má tělo sestávající z věčnosti, poznání a blaženosti. Nemá počátek, neboť je sám počátkem všeho. Je příčinou všech příčin.”

Na jiném místě je řečeno: yatravatirnam krsnakhyam param brahma narakrti — “Nejvyšší Absolutní Pravda je osoba, jmenuje se Krsna a čas od času sestupuje na Zemi.” Ve Srimad-Bhagavatamu nalezneme popis různých inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství a Krsnovo jméno se v tomto soupisu objevuje také. Poté se tam ovšem dočteme, že Krsna není inkarnace Boha, ale samotný původní Nejvyšší Pán, Osobnost Božství (ete camsa-kalah pumsah krsnas tu bhagavan svayam).

V Bhagavad-gitě Pán prohlašuje: mattah parataram nanyat — “Neexistuje nic vyššího než Má podoba Osobnosti Božství, Krsny.” Jinde v Gitě praví: aham adir hi devanam — “Já jsem původem všech polobohů.” A když Arjuna vyslechl Bhagavad-gitu a pochopil, co mu Krsna říká, potvrdil totéž slovy: param brahma param dhama pavitram paramam bhavan, “Nyní plně chápu, že jsi Nejvyšší Osobnost Božství, Absolutní Pravda a útočiště všeho.” Vesmírná podoba, kterou Krsna ukázal Arjunovi, tedy není původní podobou Boha. Původní podobou je Krsna. Vesmírnou podobu s mnoha tisíci hlavami a rukama projevil, aby upoutal pozornost lidí, kterým chybí láska k Bohu.

Pro čisté oddané, kteří Pána milují v různých transcendentálních vztazích, není vesmírná podoba přitažlivá. Nejvyšší Pán opětuje transcendentální lásku ve své původní podobě Krsny. Arjunovi, který byl s Krsnou tak důvěrně spojen vztahem přátelství, proto nebyla tato podoba vesmírného projevu příjemná — budila v něm strach. Arjuna jakožto Krsnův stálý společník přirozeně musel mít transcendentální zrak; nebyl to obyčejný člověk. Z toho důvodu ho vesmírná podoba neuchvátila. Ta může připadat úžasná těm, kdo chtějí dosáhnout vyšší úrovně života prací konanou s touhou po jejích plodech, ale osobám, které se věnují oddané službě, je nanejvýš drahá dvouruká podoba Krsny.