namaḥ purastād atha pṛṣṭhatas te
namo 'stu te sarvata eva sarva
ananta-vīryāmita-vikramas tvaḿ
sarvaḿ samāpnoṣi tato 'si sarvaḥ
namaḥ — klaním se; purastāt — zpředu; atha — také; pṛṣṭhataḥ — zezadu; te — Tobě; namaḥ astu — projevuji úctu; te — Tobě; sarvataḥ — ze všech stran; eva — skutečně; sarva — neboť jsi vším; ananta-vīrya — neomezená moc; amita-vikramaḥ — bezmezná síla; tvam — Ty; sarvam — všechno; samāpnoṣi — pokrýváš; tataḥ — proto; asi — jsi; sarvaḥ — vše.
Z extáze lásky se Arjuna svému příteli Krsnovi klaní ze všech stran. Příjímá skutečnost, že Krsna je Pánem všech sil a veškeré moci a že dalece převyšuje všechny mocné bojovníky shromážděné na bojišti. Ve Visnu Puraně (1.9.69) stojí:
yo 'yam tavagato deva
samipam devata-ganah
sa tvam eva jagat-srasta
yatah sarva-gato bhavan
“Každý, kdo před Tebe předstoupí — byť i polobůh — je Tvým výtvorem, Nejvyšší Pane.”