Arjuna Pána oslovuje Krsno s lotosovýma očima (Krsnovy oči vypadají jako okvětní lístky lotosu) a činí tak z radosti, neboť v jedné z předchozích kapitol ho Krsna ujistil: aham krtsnasya jagatah prabhavah pralayas tatha — “Já jsem původem vzniku a zániku tohoto celého hmotného projevu.” Arjuna o tom slyšel od Pána podrobnosti a ví také, že i když je Krsna původem veškerého vzniku a zániku, sám jimi není ovlivněn. V deváté kapitole jsme četli, jak Pán řekl, že prostupuje vším, a přesto není všude osobně přítomen. To je Krsnova neuvěřitelná výsada a Arjuna potvrzuje, že jí dokonale porozuměl.