aho bata mahat pāpaḿ
kartuḿ vyavasitā vayam
yad rājya-sukha-lobhena
hantuḿ sva-janam udyatāḥ
aho — běda; bata — jak je to podivné; mahat — velké; pāpam — hříchy; kartum — spáchat; vyavasitāḥ — rozhodli jsme se; vayam — my; yat — protože; rājya-sukha-lobhena — hnáni chtivou touhou po královském štěstí; hantum — zabít; sva-janam — příbuzné; udyatāḥ — snažící se.
Ten, kdo je hnaný sobeckými pohnutkami, může chtít spáchat i takové hříšné činy, jako je zabití vlastního bratra, otce či matky. Ve světových dějinách najdeme mnoho takových případů. Arjuna jakožto svatý odaný Pána si je však vždy vědom morálních zásad, a proto si dává pozor, aby se takovým činům vyhnul.