Podle zásad jednání s touhou po plodech je třeba pravidelně obětovat jídlo a vodu předkům rodiny. Tato oběť se provádí skrze uctívání Visnua, neboť jedením zbytků pokrmu obětovaného Visnuovi se lze zbavit následků všemožných hříchů. Předkové mohou někdy trpět různými reakcemi za své hříšné činy a někteří dokonce ani nemohou dostat hrubohmotné tělo a jsou nuceni zůstat v subtilních tělech coby duchové. Když potomci svým předkům obětují zbytky jídla, které je prasadam, předkové jsou vysvobozeni z těl duchů či jiných nešťastných životních podmínek. Pomoc předkům je rodinnou tradicí a pro ty, kdo nevykonávají oddanou službu, jsou tyto obřady povinné. Oddaný je nemusí konat, protože samotnou oddanou službou může vysvobodit tisíce předků a zbavit je utrpení nejrůznějšího druhu. V Bhagavatamu (11.5.41) je řečeno:

devarsi-bhutapta-nrnam pitṝnam
na kiṅkaro nayam rni ca rajan
sarvatmana yah saranam saranyam
gato mukundam parihrtya kartam

“Ten, kdo se zřekl nejrůznějších povinností a přijal útočiště u lotosových nohou Mukundy, dárce osvobození, a vydal se touto cestou se vší vážností, není zavázán polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, rodině, lidstvu či předkům a nemá vůči nim žádné povinnosti.” Vykonáváním oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství jsou tyto povinnosti automaticky splněny.