ततः श्वेतैर्हयैर्युक्ते महति स्यन्दने स्थितौ ।
माधवः पाण्डवश्चैव दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतुः ॥१४॥

tataḥ śvetair hayair yukte

mahati syandane sthitau

mādhavaḥ pāṇḍavaś caiva

divyau śańkhau pradadhmatuḥ

tataḥ — potom; śvetaiḥ — s bílými; hayaiḥ — koňmi; yukte — zapřaženými; mahati — na velkém; syandane — voze; sthitau — nacházející se; mādhavaḥ — Kṛṣṇa (manžel bohyně štěstí); pāṇḍavaḥ — Arjuna (syn Pāṇḍua); ca — také; eva — zajisté; divyau — transcendentální; śaṅkhau — lastury; pradadhmatuḥ — rozezněli.


Text

Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Sri Krsna s Arjunou.

Purport

Lastury v rukách Krsny a Arjuny jsou na rozdíl od Bhismovy lastury popisovány jako transcendentální. Jejich zvuk dal jasně najevo, že druhá strana neměla naději na vítězství, protože Krsna stál na straně Panduovců. Jayas tu pandu-putranam yesam pakse janardanah — vítězství je vždy na straně osob, jako jsou Panduovi synové, jelikož s nimi je Pán Krsna. A všude tam, kde je Pán, je i bohyně štěstí, protože ta svého manžela nikdy neopouští. Arjunu tedy očekávalo vítězství i štěstí, jak naznačil transcendentální zvuk Visnuovy neboli Krsnovy lastury. Kromě toho válečný vůz, na kterém byli oba přátelé, věnoval Arjunovi bůh ohně Agni, což znamenalo, že s ním bylo možné dobýt všechny světové strany všude ve třech planetárních systémech.