V Bhagavad-gitě (2.22) je řečeno:

vasamsi jirnani yatha vihaya
navani grhnati naro 'parani
tatha sarirani vihaya jirnany
anyani samyati navani dehi

“Tak jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, tak duše přijímá nová hmotná těla a odkládá stará a neužitečná.”

Tělo je jako šaty, a tento příběh je toho důkazem. Sudyumna a všichni jeho společníci byli muži — tedy jejich duše byly pokryty mužským oděvem — ale nyní se stali ženami, což znamená, že se jejich oděv změnil. Duše však zůstává stále stejná. Říká se, že moderní lékařství dovede proměnit muže v ženu a naopak. Tělo však nemá s duší nic společného. Tělo se může změnit, v tomto životě či příštím. A proto ten, kdo ví o duši a jejím stěhování z jednoho těla do druhého, tělu, které není ničím jiným než svrchním oděvem, nevěnuje pozornost. Panditah sama-darsinah. Vidí duši, která je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a proto je sama-darsi, učenec.