अभक्षयन्महादेवः कृपया भूतभावनः ॥४२॥
tataḥ karatalī-kṛtya
vyāpi hālāhalaḿ viṣam
abhakṣayan mahā-devaḥ
kṛpayā bhūta-bhāvanaḥ
tataḥ — poté; karatalÄ«-ká¹›tya — beroucà do ruky; vyÄpi — rozÅ¡ÃÅ™ený; hÄlÄhalam — zvaný hÄlahala; viá¹£am — jed; abhaká¹£ayat — vypil; mahÄ-devaḥ — Pán Åšiva; ká¹›payÄ â€” ze soucitu; bhÅ«ta-bhÄvanaḥ — pro blaho vÅ¡ech živých bytostÃ.
Pán Siva, jenž se vÄ›nuje pÅ™Ãznivým Äinnostem pro blaho lidstva, soucitnÄ› vzal vÅ¡echen jed do dlanÄ› a vypil ho.
PÅ™estože bylo jedu tolik, že se rozÅ¡ÃÅ™il po celém vesmÃru, Pán Siva mÄ›l takovou moc, že jeho množstvà omezil tak, že se mu veÅ¡el do dlanÄ›. Nikdo by se nemÄ›l snažit Pána Sivu napodobovat. Pán Siva může dÄ›lat cokoliv chce, ale ty, kdo se ho snažà napodobovat kouÅ™enÃm gañji a jiných jedovatých vÄ›cÃ, jejich jednánà zniÄÃ.
