नाभिर्नभस्ते श्वसनं नभस्वान्
सूर्यश्च चक्षूंषि जलं स्म रेतः ।
परावरात्माश्रयणं तवात्मा
सोमो मनो द्यौर्भगवन् शिरस्ते ॥२७॥

nābhir nabhas te śvasanaḿ nabhasvān

sūryaś ca cakṣūḿṣi jalaḿ sma retaḥ

parāvarātmāśrayaṇaḿ tavātmā

somo mano dyaur bhagavan śiras te

nābhiḥ — pupek; nabhaḥ — nebe; te — tvůj; śvasanam — dech; nabhasvān — vzduch; sūryaḥ ca — a planeta Slunce; cakṣūṁṣi — tvoje oči; jalam — voda; sma — vskutku; retaḥ — semeno; para-avara-ātma-āśrayaṇam — útočiště všech živých bytostí, vyvinutých i primitivních; tava — tvoje; ātmā — vlastní já; somaḥ — Měsíc; manaḥ — mysl; dyauḥ — vyšší planetární soustavy; bhagavan — ó pane; śiraḥ — hlava; te — tvá.


Text

Ó pane, nebe je tvůj pupek, vzduch je tvůj dech, Slunce jsou tvé oči a voda tvoje semeno. Jsi útočištěm veškerých živých bytostí, vyvinutých i nízkých. Bůh Měsíce je tvá mysl a vyšší planetární systém tvá hlava.

Purport