avaropya giriḿ skandhāt
suparṇaḥ patatāḿ varaḥ
yayau jalānta utsṛjya
hariṇā sa visarjitaḥ
avaropya — když složil; girim — horu; skandhāt — ze svých beder; suparṇaḥ — Garuḍa; patatām — ze všech ptáků; varaḥ — největší a nejmocnější; yayau — odebral se; jala-ante — k vodě; utsṛjya — umísťující; hariṇā — na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství; saḥ — on (Garuḍa); visarjitaḥ — opustil ono místo.
Pán požádal Garudu, aby místo opustil, protože had Vasuki, který měl při stloukání sloužit jako provaz, se tam nemohl v jeho přítomnosti objevit. Garuda, přepravce Pána Visnua, není vegetarián — pojídá velké hady. Vasuki by jako velký had byl pro Garudu, nejlepšího z ptáků, přirozenou potravou. Pán Visnu ho proto požádal, aby se vzdálil a umožnil tak přivést Vasukiho ke stloukání oceánu horou Mandara, jež měla sloužit jako tlouk. Tyto úžasné činnosti řídí Nejvyšší Osobnost Božství. Nic se neděje náhodou. Přenést horu Mandara na zádech ptáka a uložit ji na správné místo by pro kohokoliv — ať už poloboha, či démona — bylo nejspíš obtížné, ale pro Nejvyšší Osobnost Božství je možné všechno, jak ukazuje tato zábava. Pro Pána není těžké zvednout horu jednou rukou a Garuda, Jeho přepravce, nesl všechny démony a polobohy společně Jeho milostí. Nejvyšší Pán je pro svoji všemohoucnost znám jako Yogesvara, vládce všech mystických sil. Jestliže chce, může cokoliv udělat lehčím než bavlna nebo těžším než vesmír. Ti, kdo nevěří v Pánovy činnosti, nedovedou vysvětlit, jak se věci dějí. Používají slova jako “náhoda”, a tak se uchylují k neuvěřitelným představám. Nic není náhoda — vše zařizuje Nejvyšší Pán. Sám to potvrzuje v Bhagavad-gitě (9.10): mayadhyaksena prakrtih suyate sa-caracaram. Veškeré akce a reakce, ke kterým dochází ve vesmíru, se odehrávají pod dozorem Nejvyšší Osobnosti Božství. Démoni však nechápou Pánovu moc, a proto pokud se stane něco úžasného, považují to za náhodu.
Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole osmého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, která se jmenuje “Polobozi a démoni vyhlašují příměří”.