tais taiḥ svecchā-bhūtai rūpaiḥ
kāle kāle svayaḿ vibho
karma durviṣahaḿ yan no
bhagavāḿs tat karoti hi
taiḥ — takovými zjeveními; taiḥ — takovými inkarnacemi; sva-icchā-bhūtaiḥ — které se zjevují z Tvé vlastní vůle; rūpaiḥ — skutečnými podobami; kāle kāle — v různých věcích; svayam — osobně; vibho — ó Nejvyšší; karma — činnosti; durviṣaham — neobyčejné (které nemůže sehrát nikdo jiný); yat — to, co; naḥ — nám; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; tat — to; karoti — vykonává; hi — vskutku.
Pán říká v Bhagavad-gitě (4.7):
yada yada hi dharmasya
glanir bhavati bharata
abhyutthanam adharmasya
tadatmanam srjamy aham
“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestupuji.” To, že Nejvyšší Osobnost Božství sestupuje ze své vlastní vůle v různých inkarnacích, jako je Matsya, Kurma, Varaha, Nrsimha, Vamana, Parasurama, Ramacandra, Balarama, Buddha a mnoho dalších, tedy není představa, ale skutečnost. Oddaní si vždy přejí vidět jednu z Pánových nesčetných podob. Je řečeno, že podoby Pána nedokáže nikdo spočítat, tak jako nikdo nedokáže spočítat, kolik je na moři vln. To však neznamená, že kdokoliv může tvrdit, že je podobou Pána, a vydávat se za inkarnaci. Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství musí být přijímána na základě popisů saster. Pán Brahma chce vidět inkarnaci Nejvyššího Pána, původního zdroje všech inkarnací, a ne nějakého podvodníka. Důkazem totožnosti inkarnace je Její jednání. Všechny inkarnace uvedené v sastrách jednají úžasným způsobem (kesava dhrta-mina-sarira jaya jagadisa hare). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevuje a mizí pouze ze své vlastní vůle a jedině požehnaní oddaní mohou očekávat, že Ho spatří tváří v tvář.