yaḥ svātmanīdaḿ nija-māyayārpitaḿ
kvacid vibhātaḿ kva ca tat tirohitam
aviddha-dṛk sākṣy ubhayaḿ tad īkṣate
sa ātma-mūlo 'vatu māḿ parāt-paraḥ
yaḥ — Nejvyšší Pán, který; sva-ātmani — v sobě; idam — tento vesmírný projev; nija-māyayā — svou vlastní energií; arpitam — obdařil; kvacit — někdy, na začátku kalpy; vibhātam — je projevený; kva ca — jindy, během zničení; tat — ten (projev); tirohitam — neviditelný; aviddha-dṛk — On vidí všechno (za všech okolností); sākṣī — svědek; ubhayam — obojí (projev a zničení); tat īkṣate — vidí všechno, neztrácí svůj zrak; saḥ — ten Nejvyšší Pán; ātma-mūlaḥ — soběstačný, nemající jinou příčinu; avatu — prosím, ochraň; mām — mě; parāt-paraḥ — On je transcendentální vůči všemu transcendentálnímu, nad veškerou transcendencí.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má mnoho různých energií (parasya saktir vividhaiva sruyate). Jakmile se Mu tedy zachce, vytvoří expandováním jedné ze svých energií tento vesmírný projev, který po zničení spočine znovu v Něm. Pán však nikdy neklesá a zůstává svrchovaným pozorovatelem. Je za všech okolností neměnný, je pouze svědkem a je mimo veškeré tvoření a ničení.