सग्राहमाशु सरसः कृपयोज्जहार ।
ग्राहाद् विपाटितमुखादरिणा गजेन्द्रं
संपश्यतां हरिरमूमुचदुच्छ्रियाणाम् ॥३३॥
taḿ vīkṣya pīḍitam ajaḥ sahasāvatīrya
sa-grāham āśu sarasaḥ kṛpayojjahāra
grāhād vipāṭita-mukhād ariṇā gajendraḿ
saḿpaśyatāḿ harir amūmucad ucchriyāṇām
tam — jeho (Gajendru); vīkṣya — když viděl (v této situaci); pīḍitam — velice ztrápeného; ajaḥ — nezrozený, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; sahasā — náhle; avatīrya — sestupující (ze zad Garuḍy); sa-grāham — s krokodýlem; āśu — okamžitě; sarasaḥ — z vody; kṛpayā — z veliké milosti; ujjahāra — vytáhl; grāhāt — od krokodýla; vipāṭita — oddělil; mukhāt — od tlamy; ariṇā — diskem; gajendram — Gajendru; sampaśyatām — kteří přihlíželi; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; amūm — jeho (Gajendru); ucat — zachránil; ucchriyāṇām — v přítomnosti všech polobohů.
Poté, když nezrozený Nejvyšší Pán Hari, Osobnost Božství, viděl Gajendru takto ztrápeného, ze své bezpříčinné milosti okamžitě sestoupil z Garudových zad a vytáhl krále slonů i s krokodýlem z vody. Pak v přítomnosti všech přihlížejících polobohů oddělil svým diskem krokodýlovi tlamu od těla, a tak byl Gajendra, král slonů, zachráněn.
Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole osmého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Gajendrovy modlitby odevzdání”.
