यं न माता पिता भ्राता सुहृदश्चादिशन्ति हि ॥४॥
puḿsāḿ ślāghyatamaḿ manye
daṇḍam arhattamārpitam
yaḿ na mātā pitā bhrātā
suhṛdaś cādiśanti hi
puṁsām — lidí; ślāghya-tamam — nejvznešenější; manye — považuji; daṇḍam — trest; arhattama-arpitam — vyměřený Tebou, Nejvyšším Pánem hodným uctívání; yam — co; na — ani; mātā — matka; pitā — otec; bhrātā — bratr; suhṛdaḥ — přátelé; ca — také; ādiśanti — dávají; hi — vskutku.
Otec, matka, bratr či přítel sice někdy člověka trestají pro jeho dobro, ale nikdy by ho netrestali tímto způsobem. Ty jsi však Pán hodný nejvyššího uctívání, a proto pokládám trest, který jsi mi vyměřil, za velmi vznešený.
Trest vyměřený Nejvyšší Osobností Božství přijímá oddaný jako tu největší milost.
tat te 'nukampam susamiksamano
bhuñjana evatma-krtam vipakam
hrd-vag-vapurbhir vidadhan namas te
jiveta yo mukti-pade sa daya-bhak
“Ten, kdo se uchází o Tvůj soucit a snáší všemožné nepříznivé podmínky způsobené karmou jeho minulých činů, kdo neustále zaměstnává svou mysl, slova a tělo oddanou službou Tobě a neustále se Ti klaní, je bezesporu oprávněným kandidátem vysvobození.” (Bhag. 10.14.8) Oddaný ví, že takzvaný trest od Nejvyššího Pána je pouze projevem Jeho přízně, kterým chce svého oddaného napravit a přivést ho na správnou cestu. Trest udělený Nejvyšší Osobností Božství tedy nelze srovnávat ani s tou největší přízní tělesného otce, matky, bratra či přítele.
