Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je naprosto nezávislý. Nemusí tedy být vždy pravda, že ztráta veškerého bohatství je projevem Pánovy milosti. Nejvyšší Pán může jednat, jak se Mu zlíbí. Může člověku vzít jeho bohatství, a také nemusí. Existuje mnoho forem života a Pán se k nim chová různě, podle daných okolností. Všeobecně se rozumí, že s lidskou formou života se pojí velká zodpovědnost.

purusah prakrti-stho hi
bhuṅkte prakrtijan gunan
karanam guna-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu

“Živá bytost v hmotné přírodě si užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22) Poté, co v koloběhu zrození a smrti prošla živá bytost mnoha formami života, dostane příležitost v podobě lidské těla. Každý člověk — a zvláště ten, který patří k civilizovanému národu či kultuře — tedy musí být ve svém jednání velice zodpovědný a nevystavovat se nebezpečí, že v příštím životě poklesne. Tělo se každopádně změní (tatha dehantara-praptih), a proto bychom měli být nesmírně opatrní. Dbát na správné využití života je účelem vědomí Krsny. Pošetilá živá bytost prohlašuje, že je svobodná, ale ve skutečnosti svobodná není; je zcela v moci hmotné přírody. Proto musí být nanejvýš opatrná a zodpovědná ohledně toho, co v životě udělá.