त्वयैव दत्तं पदमैन्द्रमूर्जितं
हृतं तदेवाद्य तथैव शोभनम् ।
मन्ये महानस्य कृतो ह्यनुग्रहो
विभ्रंशितो यच्छ्रिय आत्ममोहनात् ॥१६॥
śrī-prahrāda uvāca
tvayaiva dattaḿ padam aindram ūrjitaḿ
hṛtaḿ tad evādya tathaiva śobhanam
manye mahān asya kṛto hy anugraho
vibhraḿśito yac chriya ātma-mohanāt
śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja řekl; tvayā — Tebou; eva — vskutku; dattam — jež bylo dáno; padam — toto postavení; aindram — krále nebes; ūrjitam — mocné a vznešené; hṛtam — bylo odebráno; tat — to; eva — vskutku; adya — dnes; tathā — jako; eva — jistě; śobhanam — krásné; manye — myslím; mahān — velká; asya — jeho (Baliho Mahārāje); kṛtaḥ — byla Tebou učiněna; hi — jistě; anugrahaḥ — milost; vibhraṁśitaḥ — když je zbaven; yat — protože; śriyaḥ — bohatství; ātma-mohanāt — které bránilo v seberealizaci.
Prahlada Maharaja řekl: Můj Pane, jsi to Ty, kdo dal tomuto Balimu nesmírné bohatství nebeského krále, a dnes jsi to Ty, kdo mu všechno vzal. Myslím, že jsi v obou případech jednal stejně znamenitě. Kvůli vznešenému postavení krále nebeských planet se ocitl v temnotě nevědomosti, a proto jsi mu projevil velkou milost, když jsi ho všeho bohatství zbavil.
Ve Srimad-Bhagavatamu (10.88.8) je uvedeno: yasyaham anugrhnami harisye tad-dhanam sanaih. Všeho hmotného bohatství se člověku dostává milostí Pána, ale pokud začne být namyšlený a zapomene na seberealizaci, Pán mu vše vezme. Pán dává svému oddanému milost tím, že mu pomáhá najít jeho věčné přirozené postavení. V tomto ohledu je neustále připravený oddanému pomáhat všemi možnými způsoby. Hmotné bohatství je však někdy nebezpečné, protože obrací naši pozornost k falešné slávě — budí v nás dojem, že jsme vlastníky a pány všeho, i když tomu tak není. Aby Pán oddaného ochránil před tímto omylem, někdy mu na projev zvláštní milosti všechno hmotné vlastnictví vezme. Yasyaham anugrhnami harisye tad-dhanam sanaih.
