nāhaḿ bibhemy ajita te 'tibhayānakāsya-
jihvārka-netra-bhrukuṭī-rabhasogra-daḿṣṭrāt
āntra-srajaḥ-kṣataja-keśara-śańku-karṇān
nirhrāda-bhīta-digibhād ari-bhin-nakhāgrāt
na — ne; aham — já; bibhemi — mám strach; ajita — ó svrchovaný vítězi, jehož nikdy nikdo nepřemůže; te — Tvoje; ati — nesmírně; bhayānaka — hrozivá; āsya — tlama; jihvā — jazyk; arka-netra — oči zářící jako slunce; bhrukuṭī — svraštělé obočí; rabhasa — silné; ugra-daṁṣṭrāt — hrozné zuby; āntra-srajaḥ — ověnčený střevy; kṣataja — krvavá; keśara — hříva; śaṅku-karṇāt — špičaté uši; nirhrāda — ohlušujícím řevem (který vydáváš); bhīta — vystrašení; digibhāt — z něhož jsou i velcí sloni; ari-bhit — probodávající nepřítele; nakha-agrāt — špičky jehož drápů.
Neoddaným připadal hrozivý vzhled Pána Nrsimhadeva jistě velice nebezpečný, ale Prahlada Maharaje nijak nezneklidňoval. Lev nahání velkou hrůzu ostatním zvířatům, ale lvíčata se ho vůbec nebojí. Mořská voda je pro všechny suchozemské tvory také něčím strašným, ale ani malá ryba nemá v moři strach. Proč? Protože přijímá ve velkém oceánu útočiště. Je řečeno, že rozvodněná řeka dokáže odnést i velké slony, ale malé ryby v ní plavou proti proudu. I když Pán někdy přijímá hrozivou podobu, aby zabíjel démony (duskrti), oddaní Ho přesto uctívají — kesava dhrta-nara-hari-rupa jaya jagadisa hare. Oddaný vždy nachází potěšení v uctívání a oslavování Pána v jakékoliv podobě, ať příjemné či hrozivé.