Polobozi (devové) a démoni (asurové) se liší v tom, že všichni polobozi jsou oddaní Pána Visnua, zatímco démoni jsou oddaní polobohů, jako je Pán Siva, bohyně Kali a bohyně Durga. Někdy jsou démoni také oddanými Pána Brahmy. Například Hiranyakasipu byl oddaný Pána Brahmy, Ravana byl oddaný Pána Sivy a Mahisasura byl oddaný bohyně Durgy. Polobozi jsou oddaní Pána Visnua (visnu-bhaktah smrto daiva), ale démoni vždy zaujímají vůči visnu-bhaktům, vaisnavům, nepřátelský postoj (asuras tad-viparyayah). Stávají se oddanými Pána Sivy, Pána Brahmy, Kali, Durgy a dalších polobohů, aby mohli proti vaisnavům bojovat. V dávných dobách, před mnoha a mnoha lety, vládlo mezi devy a asury nepřátelství a tatáž atmosféra přetrvává dodnes, neboť oddaní Pána Sivy a bohyně Durgy vždy nenávidí vaisnavy, kteří jsou oddanými Pána Visnua. Toto napětí mezi oddanými Pána Sivy a Pána Visnua existovalo vždy. Boje mezi démony a polobohy na vyšších planetárních soustavách probíhají již po velice dlouhou dobu.

Zde se dočítáme, že Visvarupa vytvořil pro polobohy ochranný obal prostoupený Visnu mantrou. Visnu mantra se někdy nazývá Visnu-jvara a Siva mantra se nazývá Siva-jvara. Z saster se dozvídáme, že Siva-jvara a Visnu-jvara jsou někdy používány v bojích mezi démony a polobohy.

Slovo sura-dvisam, které v tomto verši znamená “nepřátel polobohů”, se rovněž vztahuje na ateisty. Srimad-Bhagavatam na jiném místě uvádí, že Pán Buddha se zjevil proto, aby zmátl démony či ateisty. Nejvyšší Osobnost Božství vždy udílí Svá požehnání oddaným. To Pán Osobně potvrzuje v Bhagavad-gitě (9.31):

kaunteya pratijanihi
na me bhaktah pranasyati

“Ó synu Kunti, směle vyhlas, že Můj oddaný nikdy nezanikne.”