prajānāḿ pitaro ye ca
śāstāraḥ sādhavaḥ samāḥ
yadi syāt teṣu vaiṣamyaḿ
kaḿ yānti śaraṇaḿ prajāḥ
prajānām — občanů; pitaraḥ — ochránci, opatrovníci (králové či vládní služebníci); ye — ti, kdo; ca — a; śāstāraḥ — dávají pokyny ohledně zákona a pořádku; sādhavaḥ — obdařeni všemi dobrými vlastnostmi; samāḥ — stejní ke každému; yadi — jestliže; syāt — je; teṣu — mezi nimi; vaiṣamyam — zaujatost; kam — jaké; yānti — půjdou; śaraṇam — útočiště; prajāḥ — občané.
Král — nebo v moderní době vláda — má jednat jako opatrovník občanů a učit je pravému cíli života. Lidská podoba je zvláště určena pro realizaci svého vlastního já a svého vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, neboť to nelze realizovat ve zvířecí podobě. Povinností vlády je starat se o výchovu všech občanů takovým způsobem, aby postupně dospěli na duchovní úroveň a realizovali sebe samotné a svůj vztah s Bohem. Tímto principem se řídili králové, jako byl Maharaja Yudhisthira, Maharaja Pariksit, Pán Ramacandra, Maharaja Ambarisa a Prahlada Maharaja. Vůdčí představitelé vlády musí být velice čestní a zbožní, protože jinak budou státní záležitosti trpět. Nyní bohužel ve jménu demokracie volí darebáci a zloději na nejdůležitější místa ve vládě další darebáky a zloděje. Nedávno se to potvrdilo v Americe, kde občané museli prezidenta veřejně odsoudit a svrhnout z jeho pozice. A to je jen jeden příklad z mnoha. Hnutí pro vědomí Krsny je natolik důležité, že lidé by si měli být vědomi Krsny a nevolit nikoho, kdo si Krsny vědom není. Potom ve státě nastane skutečný mír a blahobyt. Když vaisnava vidí nezpůsobilost vlády, má srdce plné soucitu a ze všech sil se snaží situaci očistit šířením hnutí Hare Krsna.