ववन्दे शिरसा विष्णोः किङ्करान् दर्शनोत्सवः ॥२२॥
dvijaḥ pāśād vinirmukto
gata-bhīḥ prakṛtiḿ gataḥ
vavande śirasā viṣṇoḥ
kińkarān darśanotsavaḥ
dvijaḥ — brāhmaṇa (Ajāmila); pāśāt — z oprátky; vinirmuktaḥ — vysvobozen; gata-bhīḥ — zbaven strachu; prakṛtim gataḥ — přišel k rozumu; vavande — s úctou se poklonil; śirasā — hlavou; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; kiṅkarān — služebníkům; darśana-utsavaḥ — šťastný, že je vidí.
Brahmana Ajamila, vysvobozený ze smyček Yamarajových služebníků a zbavený strachu, přišel k rozumu a okamžitě vzdal Visnudutům úctu tím, že sklonil hlavu k jejich lotosovým nohám. Byl nesmírně potěšen jejich přítomností, protože viděl, jak zachránili jeho život z rukou Yamadutů.
I vaisnavové jsou Visnudutové, protože vykonávají příkazy Krsny. Pán Krsna si velice přeje, aby se Mu všechny podmíněné duše hnijící v hmotném světě odevzdaly, a zachránily se tak před hmotnými bolestmi v tomto životě a pekelným trestem po smrti. Vaisnava se proto snaží přivést podmíněné duše k rozumu. Ti, kdo mají takové štěstí jako Ajamila, jsou zachráněni Visnuduty neboli vaisnavy a vrátí se domů, zpátky k Bohu.
