Śrīmad-Bhāgavatam

Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva
Chapter 17: Matka Pārvatī proklíná Citraketua

Text* 1: Srila Sukadeva Gosvami řekl: Poté, co se Citraketu poklonil ve směru, kde Ananta, Nejvyšší Osobnost Božství, zmizel, začal cestovat meziplanetárním prostorem jako vládce Vidyadharů.
Text 2-3: Citraketu, nejmocnější mystický yogi velebený velkými mudrci a světci a obyvateli Siddhaloky a Caranaloky, putoval a radoval se ze života milióny let, s neubývající silou těla a smyslů. Cestoval údolími hory Sumeru, kde lze dokonale rozvinout různé druhy mystických sil. V těchto údolích si se ženami z Vidyadhara-loky užíval života opěvováním slávy Nejvyššího Pána, Hariho.
Text 4-5: Jednou když král Citraketu cestoval meziplanetárním prostorem v oslnivě zářícím letadle, které mu daroval Pán Visnu, uviděl Pána Sivu obklopeného Siddhy a Carany. Pán Siva seděl ve shromáždění velkých světců a jednou rukou objímal Parvati, sedící na jeho klíně. Citraketu se hlasitě rozesmál a v doslechu Parvati pak promluvil.
Text* 6: Citraketu řekl: Pán Siva, duchovní mistr lidstva, je nejlepší z živých bytostí, které přijaly hmotná těla. Je tím, kdo vyslovuje pravidla náboženství. Jak úžasné však je, že objímá svou manželku Parvati uprostřed shromáždění velkých světců.
Text 7: Pán Siva, který má spletené vlasy, nepochybně podstupuje tvrdou askezi. Je dokonce předsedou sněmu striktních následovníků védských zásad. Přesto sedí uprostřed světců s manželkou na klíně a objímá ji, jako by byl nestydatou, obyčejnou lidskou bytostí.
Text 8: Obyčejní podmínění lidé obvykle objímají své manželky v ústraní a tam si užívají jejich společnosti. Jak je úžasné, že Pán Mahadeva — přestože je velkým mistrem askeze — veřejně objímá svou manželku ve shromáždění velkých světců.
Text 9: Srila Sukadeva Gosvami pokračoval: Můj drahý králi, Pán Siva—nejmocnější osobnost, jejíž poznání je nezměrné — se poté, co slyšel Citraketuova slova, pouze usmíval a neřekl ani slovo. Všichni členové shromáždění ho následovali a také mlčeli.
Text 10: Citraketu neznal moc Pána Sivy a Parvati a ostře je kritizoval. Jeho výroky nebyly vůbec příjemné. Bohyně Parvati se nesmírně rozhněvala a promluvila k Citraketuovi, který si o sobě myslel, že je v ovládání smyslů lepší než Pán Siva.
Text* 11: Bohyně Parvati řekla: Jen se podívejme — získal snad nyní tento povýšenec postavení, díky kterému může trestat nestoudné osoby, jako jsme my? Byl snad ustanovený vládcem, jenž třímá žezlo trestu? Je teď on jediným pánem všeho?
Text* 12: Běda, Pán Brahma, který se narodil z lotosového květu, nezná zásady náboženství, a neznají je ani velcí světci, jako jsou Bhrgu a Narada, ani čtyři Kumarové v čele se Sanat-kumarou. Manu a Kapila je také zapomněli. Domnívám se, že to musí být důvod, proč se nesnažili zastavit Pána Sivu v jeho nesprávném chování.
Text 13: Citraketu je nejnižší z ksatriyů, protože se drze povyšuje nad Brahmu a další polobohy tím, že uráží Pána Sivu, o jehož lotosových nohách tito polobozi neustále meditují. Pán Siva je zosobněním náboženství a duchovním mistrem celého světa, a Citraketu proto musí být potrestán.
Text 14: Tento člověk je pyšný díky svým dosaženým úspěchům a myslí si: “Já jsem nejlepší.” Nezaslouží si dosáhnout útočiště lotosových nohou Pána Visnua, které uctívají všichni světci, protože je drzý a považuje se za velice důležitého.
Text 15: Můj milý, nestoudný synu, nyní se narodíš v nízké, hříšné rodině démonů, abys již nespáchal žádný další přestupek vůči vznešeným světcům tohoto světa.
Text* 16: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Můj milý králi Pariksite, když Parvati Citraketua proklela, sestoupil ze svého letadla, s velkou pokorou se před ní poklonil a dokonale ji uspokojil.
Text 17: Citraketu řekl: Má drahá matko, se sepjatýma rukama přijímám tvé prokletí. Nevadí mi, protože štěstí a neštěstí udílejí každému polobozi jako výsledek jeho minulých činů.
Text 18: Živá bytost, která je zmatena nevědomostí, putuje lesem tohoto hmotného světa a vždy a všude si užívá štěstí a neštěstí, jež pocházejí z jejích minulých činů. (Má drahá matko, za tuto událost tedy nelze vinit ani tebe, ani mě.)
Text 19: Ani sama živá bytost, ani druzí (přátelé a nepřátelé) nejsou v tomto světě příčinou hmotného štěstí a neštěstí. Z naprosté nevědomosti však živá bytost považuje za příčinu právě sebe a ostatní.
Text 20: Tento hmotný svět připomíná vlny neustále plynoucí řeky. Co je tedy prokletí a co je projev přízně? Co jsou nebeské a co pekelné planety? Co je ve skutečnosti štěstí a co je neštěstí? Vlny se valí neustále, a žádná z nich proto nemá věčné účinky.
Text 21: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jeden. Aniž by byl ovlivněn podmínkami hmotného světa, tvoří Svou osobní energií všechny podmíněné duše. Živá bytost je kvůli svému znečištění hmotnou energií umístěna do nevědomosti, a tím do různých podmínek otroctví. Díky poznání někdy získá osvobození. V sattva-guně a rajo-guně jen podléhá štěstí a neštěstí.
Text* 22: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je rovnocenně nakloněn všem živým bytostem. Nikdo Mu proto není velice drahý a nikdo pro Něho není velký nepřítel; nikdo není Jeho přítelem a nikdo Jeho příbuzným. Jelikož je odpoutaný od hmotného světa, nemá zalíbení v takzvaném štěstí a necítí žádnou zášť k takzvanému neštěstí. Tyto dva pojmy — štěstí a neštěstí—jsou relativní. Pán je neustále šťastný, a neštěstí pro Něho tedy nepřipadá v úvahu.
Text 23: Přestože Nejvyšší Pán není připoutaný k našemu štěstí a neštěstí, jež odpovídá karmě, a přestože nikdo není Jeho nepřítel či oblíbenec, prostřednictvím Své hmotné energie vytváří zbožné a bezbožné činnosti. Tak tvoří štěstí a neštěstí, příznivý a nepříznivý osud, otroctví a osvobození a také zrození a smrt, aby zajistil pokračování materialistického způsobu života.
Text 24: Ó matko, jsi nyní zbytečně rozhněvaná, ale jelikož je všechno mé štěstí a neštěstí předurčené mými minulými činnostmi, nežádám, abych byl zbaven tvého prokletí. I když jsem neřekl nic špatného, nechť je mi prosím vše, co považuješ za špatné, odpuštěno.
Text* 25: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Ó králi Pariksite, přemožiteli nepřátel, když Citraketu uspokojil Pána Sivu a jeho manželku Parvati, nastoupil do svého letadla a odletěl, provázen jejich pohledem. Když Siva a Parvati viděli, že se nebojí, přestože slyšel prokletí, usmívali se v úžasu nad jeho chováním.
Text* 26: Poté Pán Siva, který je velice mocný, oslovil v přítomnosti velkého mudrce Narady, démonů, obyvatel Siddhaloky a svých osobních společníků svou manželku Parvati, zatímco všichni naslouchali.
Text 27: Pán Siva řekl: Má milá, krásná Parvati, viděla jsi, jak vznešení jsou vaisnavové? Jsou to velké duše, neboť slouží služebníkům Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho, a nezajímají se o žádné hmotné štěstí.
Text 28: Oddaní, kteří jsou zaměstnaní výhradně oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Narayanovi, se nikdy nebojí žádných životních podmínek. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro ně znamenají jedno a totéž, neboť je zajímá pouze služba Pánu.
Text 29: Živé bytosti jsou kvůli působení vnější energie Nejvyššího Pána podmíněné, když jsou ve styku s hmotnými těly. Duality v podobě štěstí a neštěstí, zrození a smrti, prokletí a projevů přízně jsou přirozené vedlejší produkty tohoto styku v hmotném světě.
Text 30: Stejně jako člověk mylně považuje girlandu z květin za hada nebo prožívá štěstí a neštěstí ve snu, tak v hmotném světě kvůli nedostatku důkladného uvážení rozlišujeme mezi štěstím a neštěstím a považujeme jedno za dobré a druhé za špatné.
Text 31: Ti, kdo oddaně slouží Pánu Vasudevovi, Krsnovi, přirozeně vlastní dokonalé poznání a odpoutanost od tohoto hmotného světa. Takoví oddaní se proto nezajímají o takzvané štěstí nebo takzvané neštěstí v tomto světě.
Text 32: Zábavy a osobnost Nejvyššího Pána nechápu ani já (Pán Siva), ani Brahma, Asvini-kumarové, Narada či další velcí mudrci, kteří jsou Brahmovými syny. Nechápou je dokonce ani polobozi. I když jsme částmi Pána, považujeme se za nezávislé, samostatné vládce, a proto nemůžeme pochopit Jeho totožnost.
Text 33: Nikdo Mu není velmi drahý a nikdo Mu není nepřítelem. Nikoho nemá za Svého příbuzného a nikdo Mu není cizí. Je ve skutečnosti duší duše všech živých bytostí. Je tedy přítelem všech živých bytostí a je jim všem velice blízký a milý.
Text 34-35: Tento velkodušný Citraketu je drahým oddaným Pána. Pohlíží na všechny živé bytosti stejně a je osvobozený od připoutanosti a nenávisti. Také já jsem velice drahý Pánu Narayanovi. Nikdo by se tedy neměl divit, když vidí činnosti nejvznešenějších oddaných Narayana, neboť jsou zbaveni připoutanosti a zášti. Zůstávají vždy klidní a jsou stejně nakloněni všem.
Text 36: Sri Sukadeva Gosvami řekl: Ó králi, když polobohyně (Uma, manželka Pána Sivy) vyslechla tuto řeč svého manžela, přestala se chování krále Citraketua divit a ustálila svou inteligenci.
Text 37: Velký oddaný Citraketu měl takovou moc, že byl zcela způsobilý matku Parvati na oplátku také proklít, ale místo toho jen s velkou pokorou kletbu přijal a Pánu Sivovi a jeho manželce se poklonil. To je třeba vysoce hodnotit jako standardní chování vaisnavy.
Text 38: Tentýž Citraketu se kvůli prokletí od matky Durgy (Bhavani, manželky Pána Sivy) narodil v démonském druhu života. Ačkoliv byl stále plně obeznámený s transcendentálním poznáním a jeho praktickým uplatněním v životě, zjevil se jako démon při ohnivé oběti, kterou vykonával Tvasta, a tak začal být známý jako Vrtrasura.
Text* 39: Můj milý králi Pariksite, ptal ses mě, jak došlo k tomu, že se Vrtrasura, velký oddaný, objevil v rodu démonů. Snažil jsem se ti to tedy vše dopodrobna vyložit.
Text 40: Citraketu byl velký oddaný (mahatma). Vyslechne-li člověk tento příběh o Citraketuovi od čistého oddaného, bude i on vysvobozen z podmíněného, hmotného života.
Text 41: Ten, kdo vstává časně ráno a přednáší tento historický příběh o Citraketuovi, přičemž ovládá slova a mysl a vzpomíná na Nejvyšší Osobnost Božství, se bez potíží vrátí domů, zpátky k Bohu.