अतदर्हमनुस्मृत्य महापुरुषगोचरम् ॥१८॥
अनुग्रहाय भवतः प्राप्तावावामिह प्रभो ।
ब्रह्मण्यो भगवद्भक्तो नावासादितुमर्हसि ॥१९॥
itthaḿ tvāḿ putra-śokena
magnaḿ tamasi dustare
atad-arham anusmṛtya
mahāpuruṣa-gocaram
anugrahāya bhavataḥ
prāptāv āvām iha prabho
brahmaṇyo bhagavad-bhakto
nāvāsāditum arhasi
ittham — takto; tvām — ty; putra-śokena — kvůli zármutku nad smrtí svého syna; magnam — pohroužený; tamasi — v temnotě; dustare — nepřekonatelné; a-tat-arham — nevhodné pro osobu, jako jsi ty; anusmṛtya — vzpomínající; mahā-puruṣa — Nejvyšší Osobnost Božství; gocaram — jenž jsi pokročilý co se týče porozumění; anugrahāya — abychom projevili přízeň; bhavataḥ — tobě; prāptau — přišli; āvām — my dva; iha — na toto místo; prabho — ó králi; brahmaṇyaḥ — ten, kdo spočívá v Nejvyšší Absolutní Pravdě; bhagavat-bhaktaḥ — pokročilý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství; na — ne; avāsāditum — naříkat; arhasi — přísluší ti.
Můj milý králi, jsi pokročilý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství. Nehodí se, aby taková osobnost, jako jsi ty, naříkala nad ztrátou něčeho hmotného. Proto jsme za tebou oba přišli, abychom ti ulevili od tohoto falešného žalu, který je výsledkem tvého pohroužení v temnotě nevědomosti. Pro ty, kdo jsou pokročilí v oblasti duchovního poznání, není vůbec vhodné nechat se ovlivnit hmotnou ztrátou a ziskem.
Zde je několik velice důležitých slov. Slovo maha-purusa označuje pokročilé oddané a také Nejvyšší Osobnost Božství. Maha znamená “nejvyšší” a purusa znamená “osoba”. Ten, kdo neustále slouží Nejvyššímu Pánu, se nazývá maha-paurusika. Někdy jsou tak oslovováni Sukadeva Gosvami a Maharaja Pariksit. Oddaný se má neustále snažit sloužit pokročilým oddaným. O tom zpívá Srila Narottama dasa Thakura:
taṅdera carana sevi bhakta-sane vasa
janame janame haya, ei abhilasa
Oddaný má vždy usilovat o to, aby mohl žít ve společnosti pokročilých oddaných a sloužit Pánu prostřednictvím systému parampara. Má sloužit misi Sri Caitanyi Mahaprabhua plněním pokynů velkých Gosvamich z Vrndavanu. To se nazývá taṅdera carana sevi. Když slouží lotosovým nohám Gosvamich, má žít ve společnosti oddaných (bhakta-sane vasa). To je starostí oddaného. Oddaný nemá usilovat o hmotný prospěch nebo naříkat nad hmotnou ztrátou. Když Aṅgira Ṛsi a Narada viděli, že Maharaja Citraketu, který byl pokročilým oddaným, poklesl do temnoty nevědomosti a naříkal nad hmotným tělem svého syna, ze své bezpříčinné milosti mu přišli poradit, aby mohl být z této nevědomosti vysvobozen.
Dalším význačným slovem je brahmanya. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je někdy oslavován modlitbou namo brahmanya-devaya, skládající poklony Pánu, Jemuž slouží oddaní. Tento verš proto říká: brahmanyo bhagavad-bhakto navasaditum arhasi. To je znak pokročilého oddaného. Brahma-bhutah prasannatma. Oddaný — pokročilá, seberealizovaná duše — nemá důvod k hmotné radosti či nářku. Je vždy transcendentální podmíněnému životu.
