Vrtrasura pokáral jak polobohy, tak démonské vojáky, protože démoni utíkali ve strachu o život a polobozi je zabíjeli zezadu. Jednání obou bylo hodné opovržení. Když dojde k bitvě, vojáci na obou stranách musí být připraveni bojovat jako hrdinové. Hrdina nikdy neuteče z bitevního pole; vždy se postaví nepříteli s odhodláním buď zvítězit, nebo v boji položit život. To je hrdinství. Zabíjet nepřítele zezadu je také neslavné počínání. Když se nepřítel obrátí zády a utíká ve strachu o život, nemá být zabit. Taková je etiketa vojenské vědy.

Vrtrasura pohaněl démonské vojáky tím, že je přirovnal k trusu jejich matek. Trus i zbabělý syn pocházejí z matčina břicha a Vrtrasura řekl, že se od sebe neliší. Podobné přirovnání použil Tulasi dasa, který podotkl, že syn i moč přicházejí stejnou cestou — semeno i moč mají svůj původ v genitáliích, ale semeno vytváří dítě, zatímco moč nevytváří nic. Pokud tedy dítě není ani hrdina, ani oddaný, není to syn, ale moč. Rovněž Canakya Pandita říká:

ko 'rthah putrena jatena
yo na vidvan na dharmikah
kanena caksusa kim va
caksuh pidaiva kevalam

“K čemu je syn, který není ani slavný, ani oddaný Pánu? Takový syn je jako slepé oko, které jen působí bolest, ale nepomůže člověku vidět.”