yasya svarūpaḿ kavayo vipaścito
guṇeṣu dāruṣv iva jāta-vedasam
mathnanti mathnā manasā didṛkṣavo
gūḍhaḿ kriyārthair nama īritātmane
yasya — Jehož; sva-rūpam — podoba; kavayaḥ — velice učení mudrci; vipaścitaḥ — zkušení ve zjišťování Absolutní Pravdy; guṇeṣu — v hmotném projevu sestávajícím ze tří kvalit přírody; dāruṣu — ve dřevě; iva — jako; jāta — projevený; vedasam — oheň; mathnanti — rozněcují; mathnā — kusem dřeva používaným pro rozdělání ohně; manasā — myslí; didṛkṣavaḥ — kteří touží vidět; gūḍham — skrytý; kriyā-arthaiḥ — plodonosnými činnostmi a jejich výsledky; namaḥ — uctivé poklony; īrita-ātmane — Pánu, který je projevený.
Slovo kriyarthaih znamená “vykonáváním obřadů pro uspokojení polobohů”. Význam slova vipascitah vysvětluje Taittiriya Upanisad: satyam jñanam anantam brahma. yo veda nihitam guhayam parame vyoman. so 'snute sarvan kaman saha brahmana vipasciteti. Krsna říká v Bhagavad-gitě (7.19): bahunam janmanam ante jñanavan mam prapadyate — “Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně.” Když živá bytost chápe, že Pán sídlí v srdci každého, a skutečně vidí Pána všude, má dokonalé poznání. Slovo jata-vedah znamená “oheň roznícený třením dřeva”. Ve védských dobách dokázali učení mudrci získat oheň ze dřeva. Jata-vedah také označuje oheň v žaludku, který tráví vše, co sníme, a vyvolává chuť k jídlu. Slovo gudha vysvětluje Svetasvatara Upanisad. Eko devah sarva-bhutesu gudhah — Nejvyšší Osobnost Božství lze pochopit pronášením védských manter. Sarva-vyapi sarva-bhutantar-atma — Pán je všeprostupující a sídlí v srdcích živých bytostí. Karmadhyaksah sarva-bhutadhivasah — je svědkem všech činností živé bytosti. Saksi ceta kevalo nirgunas ca — Nejvyšší Pán je svědkem i životní silou, a přesto je transcendentální všem hmotným kvalitám.