Módou materialistů je soupeřit s mocí Boha. Když se takzvaní vědci snaží ve svých laboratořích vyrobit živé bytosti, je jejich jediným cílem stavět se vyzývavě vůči talentu a schopnostem Nejvyšší Osobnosti Božství. Tomu se říká iluze. Tento postoj existuje i na vyšších planetárních soustavách, kde sídlí mocní polobozi, jako je Pán Brahma, Pán Siva a další. V tomto světě je každý posedlý falešnou pýchou, přestože je ve všech svých snahách neúspěšný. Když se členové hnutí pro vědomí Krsny obracejí na takzvané dobrodince, kteří údajně chtějí pomáhat chudým, slyší od nich: “Vy jen marníte čas, zatímco já dávám najíst spoustám hladovějících lidí.” Tyto nicotné snahy, ať už jednotlivců nebo skupin, však bohužel neřeší problémy nikoho.

Takzvaní svami se někdy dychtivě snaží živit chudé lidi, které považují za daridra-narayany, Pánovy inkarnace v podobách žebráků. Místo aby sloužili původnímu, svrchovanému Narayanovi, slouží raději vymyšlenému daridra-narayanovi. Říkají: “Nepropagujte službu Pánu Narayanovi. Lépe je sloužit hladovějícím lidem světa.” Plány těchto materialistů, ať už jednotlivé či společné, v rámci Spojených národů, se bohužel nemohou nikdy uskutečnit. Pravda je taková, že milióny lidí, zvířat, ptáků a stromů—všechny živé bytosti — zaopatřuje výhradně Nejvyšší Osobnost Božství. Eko bahunam yo vidadhati kaman — jedna osoba, Nejvyšší Pán, dodává veškeré životní nezbytnosti všem ostatním živým bytostem. Zpochybňovat autoritu Narayana, Nejvyšší Osobnosti Božství, je činností asurů (démonů). Někdy jsou však i surové neboli oddaní zmateni iluzorní energií a falešně se prohlašují za udržovatele celého vesmíru. Takové události jsou popsány v desátém zpěvu Srimad-Bhagavatamu, kde Sukadeva Gosvami vypráví, jak Pán Brahma a král Indra zpychli a jak je nakonec Krsna potrestal.