संसाराटव्यामितस्ततः परिधावति ॥८॥
atha kadācin nivāsa-pānīya-draviṇādy-anekātmopajīvanābhiniveśa etasyāḿ saḿsārāṭavyām itas tataḥ paridhāvati
atha — takto; kadācit — někdy; nivāsa — sídlo; pānīya — voda; draviṇa — bohatství; ādi — a tak dále; aneka — v různých věcech; ātma-upajīvana — které jsou považovány za nezbytné pro udržování těla a duše pohromadě; abhiniveśaḥ — osoba plně pohroužená; etasyām — v tomto; saṁsāra-aṭavyām — hmotném světě, který je jako velký les; itaḥ tataḥ — sem a tam; paridhāvati — pobíhá.
Někdy je podmíněná duše zaměstnána hledáním sídla, zdroje vody a bohatství pro obživu svého těla. Zabraná do získávání různých nezbytností zapomíná na všechno a neustále pobíhá sem a tam po lese hmotné existence.
Jak bylo uvedeno na začátku, chudý člen obchodnické třídy jde do lesa získat nějaké laciné zboží, aby ho přinesl do města a se ziskem prodal. Je tak pohroužený v myšlenkách na udržování těla a duše pohromadě, že zapomíná na svůj původní vztah s Krsnou a vyhledává pouze tělesné pohodlí. Hmotné činnosti jsou tedy jediným zaměstnáním podmíněné duše. Jelikož materialista nezná cíl života, neustále putuje po hmotném světě a usiluje o základní životní potřeby. I když získá dostatek prostředků, následkem své nevědomosti ohledně cíle života si vytváří umělé potřeby a čím dál více se zaplétá. Tvoří mentální situaci, kdy potřebuje stále větší pohodlí. Materialista nezná tajemství chodu přírody. Jak potvrzuje Bhagavad-gita (3.27):
prakrteh kriyamanani
gunaih karmani sarvasah
ahaṅkara-vimudhatma
kartaham iti manyate
“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.” Kvůli chtivé touze vytváří živá bytost určitou mentální situaci, v níž si chce užívat tohoto hmotného světa. Takto se zaplétá a vstupuje do různých těl, ve kterých potom trpí.
