व्यसनलोलुपः ॥६॥
tatra ca kvacid ātapodaka-nibhān viṣayān upadhāvati pāna-bhojana-vyavāyādi-vyasana-lolupaḥ
tatra — tam (na tomto iluzorním místě); ca — také; kvacit — někdy; ātapa-udaka-nibhān — jako voda ve fata morgáně na poušti; viṣayān — předměty smyslového požitku; upadhāvati — žene se za; pāna — k pití; bhojana — k jídlu; vyavāya — k sexu; ādi — a tak dále; vyasana — s návykem; lolupaḥ — zvrhlík.
Podmíněná duše v tomto domě na nebi (gandharva-pura) někdy pije, jí a holduje sexu. Jelikož je přehnaně připoutaná, honí se za smyslovými předměty stejně, jako se jelen žene za fata morgánou na poušti.
Existují dva světy — duchovní a hmotný. Hmotný svět je iluzorní jako fata morgána na poušti. Zvířata na poušti si myslí, že vidí vodu, ale ve skutečnosti tam žádná není. Stejně tak lidé, kteří jsou jako zvířata, se snaží nalézt mír v poušti hmotného života. V různých sastrách je opakovaně řečeno, že v tomto hmotném světě žádná radost neexistuje. Dokonce i když přistoupíme na to, že budeme žít bez radosti, ani to nám nebude dovoleno. V Bhagavad-gitě Pán Krsna říká, že hmotný svět je nejen plný utrpení (duhkhalayam), ale také dočasný (asasvatam). I kdybychom zde chtěli žít uprostřed všeho utrpení, hmotná příroda nám to nedovolí. Donutí nás vyměnit těla a vstoupit do jiné atmosféry plné bídných podmínek.
