yathā hy anuvatsaraḿ kṛṣyamāṇam apy adagdha-bījaḿ kṣetraḿ punar evāvapana-kāle gulma-tṛṇa-vīrudbhir gahvaram iva bhavaty evam eva gṛhāśramaḥ karma-kṣetraḿ yasmin na hi karmāṇy utsīdanti yad ayaḿ kāma-karaṇḍa eṣa āvasathaḥ
yathā — stejně jako; hi — jistě; anuvatsaram — každý rok; kṛṣyamāṇam — zorané; api — ačkoliv; adagdha-bījam — v němž semena nejsou spálena; kṣetram — pole; punaḥ — znovu; eva — jistě; āvapana-kāle — v době setí; gulma — keři; tṛṇa — trávou; vīrudbhiḥ — popínavými rostlinami; gahvaram iva — jako loubí; bhavati — stává se; evam — takto; eva — jistě; gṛha-āśramaḥ — rodinný život; karma-kṣetram — pole činností; yasmin — v němž; na — ne; hi — jistě; karmāṇi utsīdanti — plodonosné činnosti zmizí; yat — proto; ayam — toto; kāma-karaṇḍaḥ — skladiště tužeb po plodech; eṣaḥ — toto; āvasathaḥ — sídlo.
Dokud člověk plně nepřeorientuje své touhy na službu Nejvyšší Osobnosti Božství, touha po rodinném životě v něm zůstane dokonce i poté, co přijme sannyas. Někdy se stává, že oddaný v naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Krsny ze sentimentu přijme sannyas, ale jelikož jeho touhy nejsou zcela spáleny, vrátí se znovu k rodinnému životu, nehledě na nebezpečí, že ztratí svou prestiž a zostudí své dobré jméno. Tyto silné touhy lze zcela spálit, když se člověk plně zaměstná oddanou službou Pánu.