tatrāpi niravarodhaḥ svaireṇa viharann ati-kṛpaṇa-buddhir anyonya-mukha-nirīkṣaṇādinā grāmya-karmaṇaiva vismṛta-kālāvadhiḥ
tatra api — v tom stavu (ve společnosti lidských bytostí pocházejících z opic); niravarodhaḥ — bez rozpaků; svaireṇa — nezávisle, bez ohledu na cíl života; viharan — užívá si jako opice; ati-kṛpaṇa-buddhiḥ — jehož inteligence je otupělá, protože nevyužívá náležitě toho, čím je obdařen; anyonya — jeden druhého; mukha-nirīkṣaṇa-ādinā — když vidí obličeje (když muž vidí krásnou tvář ženy a žena vidí silně stavěné mužovo tělo, vždy začnou jeden po druhém toužit); grāmya-karmaṇā — kvůli hmotným činnostem pro smyslový požitek; eva — pouze; vismṛta — zapomenutá; kāla-avadhiḥ — omezená délka života (po níž může následovat evoluce směrem dolů nebo nahoru).
Kvůli své opičí inteligenci jsou někdy materialisté nazýváni sudrové neboli potomci opic. Nezajímají se, jak probíhá evoluční proces, a nechtějí ani znát, co se stane po skončení jejich krátkého lidského života. To je postoj sudrů. Mise Sri Caitanyi Mahaprabhua, toto hnutí pro vědomí Krsny, se snaží povznést sudry na úroveň brahmanů, aby poznali skutečný cíl života. Materialisté jsou však bohužel příliš připoutaní ke smyslovému požitku, a proto nemají vážný zájem tomuto hnutí pomáhat; místo toho se ho někteří snaží potlačit. Zaměstnáním opic je totiž narušovat činnosti brahmanů. Potomci opic zcela zapomínají, že musí zemřít, a jsou velice pyšní na vědecké poznání a pokrok hmotné civilizace. Slovo gramya-karmana označuje činnosti určené výhradně pro zlepšení tělesného pohodlí. V současné době je celá lidská společnost zaměstnána zlepšováním ekonomických podmínek a tělesného pohodlí. Lidé nemají zájem vědět, co se stane po smrti, a nevěří ani v převtělování duše. Vědeckým studiem evoluční teorie lze pochopit, že lidský život je rozcestím, z něhož je možné se vydat nahoru nebo dolů. Bhagavad-gita (9.25) uvádí:
yanti deva-vrata devan
pitṝn yanti pitr-vratah
bhutani yanti bhutejya
yanti mad-yajino 'pi mam
“Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy; ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům; ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mě, budou žít se Mnou.”
V tomto životě se musíme připravit na dosažení lepšího postavení v příštím životě. Ti, kdo jsou v kvalitě vášně (rajo-guna), se obvykle chtějí dostat na nebeské planety. Někteří lidé jsou nevědomě degradováni do nižších zvířecích podob. Ti, kdo jsou v kvalitě dobra, se mohou zaměstnat oddanou službou a poté se vrátit domů, zpátky k Bohu (yanti mad-yajino 'pi mam). To je skutečný cíl lidského života. Toto hnutí pro vědomí Krsny se snaží přivést inteligentní lidské bytosti na úroveň oddané služby. Člověk nemá ztrácet čas snahou o dosažení lepšího postavení v hmotné existenci; měl by usilovat pouze o návrat domů, zpátky k Bohu. Pak budou všechny jeho problémy vyřešeny. Srimad-Bhagavatam (1.2.17) uvádí:
srnvatam sva-kathah krsnah
punya-sravana-kirtanah
hrdy antah-stho hy abhadrani
vidhunoti su-hrt-satam
“Osobnost Božství Sri Krsna, který sídlí jako Paramatma (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem pravdomluvných oddaných, zprošťuje srdce oddaného, dychtícího naslouchat Jeho poselství, touhy po hmotném požitku. Jsou-li Pánova poselství správně vyslechnuta a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.”
Člověk musí dodržovat usměrňující zásady, jednat jako brahmana, zpívat Hare Krsna mantru a číst Bhagavad-gitu a Srimad-Bhagavatam. Tak se očistí od nižších hmotných kvalit (tamo-guny a rajo-guny) a zbaven z nich plynoucí chamtivosti může dosáhnout naprostého klidu mysli. Tímto způsobem bude způsobilý pochopit Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a svůj vztah k Němu, a dosáhnout tak nejvyšší dokonalosti (siddhim paramam gatah).