Existuje mnoho společenských činností pro udržení prestižního postavení ve společnosti. V různých zemích a společnostech jsou to různé festivaly a obřady. V Indii se od každého otce očekává, že ožení své syny a provdá své dcery; tím naplní svou zodpovědnost vůči rodině. Pořádání svateb je zvláště v této době velice obtížné. V současnosti nikdo nedokáže vykonat náležitý obřad či oběť a nikdo si také nemůže dovolit financovat svatby svých dětí. Hospodáři jsou proto velice nešťastní, když musí čelit těmto společenským povinnostem. Je to, jako kdyby je bodaly trny a zraňovaly kamínky. Hmotná připoutanost je však tak silná, že přes všechno utrpení se jí člověk nedokáže vzdát. Prahlada Maharaja proto doporučuje (Bhag. 7.5.5):

hitvatma-patam grham andha-kupam
vanam gato yad dharim asrayeta

Takzvaně pohodlné rodinné postavení je přirovnáno k temné studně na poli. Když člověk spadne do temné studny zarostlé trávou, je ztracen, i když volá o pomoc ze všech sil. Vysoce pokročilí spiritualisté proto doporučují nepřijímat grhastha-asram. Lepší je se připravovat v brahmacarya-asramu na askezi, zůstat po celý život čistým brahmacarinem, a vyhnout se tak bodavým trnům hmotného života v grhastha-asramu. Grhastha musí přijímat pozvání od přátel a příbuzných a vykonávat různé obřady. Když takto jedná, je těmito věcmi okouzlený, přestože mu mohou chybět dostatečné fondy, aby s nimi pokračoval. Pro udržování životního stylu grhasthy musí člověk těžce pracovat, aby vydělal nějaké peníze; tak se zaplétá do hmotného života a trpí bodáním trnů.