पाखण्डमभियाति ॥१३॥
ekadāsat-prasańgān nikṛta-matir vyudaka-srotaḥ-skhalanavad ubhayato 'pi duḥkhadaḿ pākhaṇḍam abhiyāti
ekadā — někdy; asat-prasaṅgāt — vlivem společnosti neoddaných, kteří se staví proti védským zásadám a vymýšlejí různé cesty náboženství; nikṛta-matiḥ — jehož inteligence byla přivedena do odporného stavu, kdy popírá autoritu Nejvyšší Osobnosti Božství; vyudaka-srotaḥ — do řek s nedostatkem vody; skhalana-vat — jako skok; ubhayataḥ — z obou stran; api — ačkoliv; duḥkha-dam — působí utrpení; pākhaṇḍam — ateistickou cestu; abhiyāti — vyhledává.
Podmíněná duše někdy pro zmírnění utrpení v lese hmotného světa přijímá laciná požehnání od ateistů. V jejich společnosti pak ztrácí veškerou inteligenci. Je to totéž jako skočit do mělké řeky — výsledkem je, že si člověk pouze rozbije hlavu. Neuleví si od horka a v obou směrech trpí. Svedená podmíněná duše také vyhledává takzvané sadhuy a svami, kteří káží proti zásadám Ved. Nezíská od nich žádný prospěch — ani v současnosti, ani v budoucnosti.
Vždy se najdou podvodníci, kteří si vymýšlejí vlastní způsoby duchovní realizace. S touhou po nějakém hmotném prospěchu vyhledává podmíněná duše tyto falešné sannyasiny a yoginy, aby jí dali laciná požehnání, ale žádný prospěch od nich nezíská; ani duchovní, ani hmotný. V tomto věku žije mnoho podvodníků, kteří předvádějí různé kejklířství a kouzla. Dokonce vytvářejí i zlato, aby oslnili své stoupence, a ti je potom považují za Boha. Takové podvádění je v Kali-yuze velice rozšířené. Visvanatha Cakravarti Thakura popisuje skutečného gurua takto:
samsara-davanala-lidha-loka-
tranaya karunya-ghanaghanatvam
praptasya kalyana-gunarnavasya
vande guroh sri-caranaravindam
Člověk má vyhledat gurua, který dokáže uhasit planoucí požár tohoto hmotného světa, boje o přežití. Lidé chtějí být podvedeni, a proto jdou za yoginy a svamimi, kteří předvádějí různé triky, ale žádné triky nemohou zmírnit utrpení hmotného života. Je-li schopnost vyrábět zlato měřítkem pro to, kdo je Bůh, proč potom nepřijmout Krsnu, vlastníka celého vesmíru, v němž se nacházejí nesčetné tuny zlata? Jak bylo uvedeno dříve, barva zlata se přirovnává k bludičce nebo žluté stolici. Člověk by se proto neměl nechat okouzlit guruy, kteří vytvářejí zlato, ale raději s upřímností vyhledat oddaného, jako je Jada Bharata. Jada Bharata poučil Rahuganu Maharaje tak dokonale, že se král zbavil tělesného pojetí. Nikdo nemůže dosáhnout štěstí přijetím falešného gurua. Gurua je třeba přijmout tak, jak doporučuje Srimad-Bhagavatam (11.3.21): tasmad gurum prapadyeta jijñasuh sreya uttamam — člověk má vyhledat pravého gurua, aby se ho dotazoval na nejvyšší prospěch v životě. Takový guru je popsán následovně: sabde pare ca nisnatam. Pravý guru nevytváří zlato a nežongluje se slovy. Je dobře obeznámený se závěry védského poznání (vedais ca sarvair aham eva vedyah), prostý všeho hmotného znečištění a plně zaměstnaný ve službě Krsnovi. Podaří-li se člověku získat prach z lotosových nohou takového gurua, bude jeho život úspěšný. Jinak jeho plány selžou jak v tomto, tak v příštím životě.
