निर्भर्त्सितेनातिव्यथितकर्णमूलहृदयः ॥११॥
kvacid ulūka-jhillī-svanavad ati-paruṣa-rabhasāṭopaḿ pratyakṣaḿ parokṣaḿ vā ripu-rāja-kula-nirbhartsitenāti-vyathita-karṇa-mūla-hṛdayaḥ
kvacit — někdy; ulūka — sovy; jhillī — a cvrčka; svana-vat — přesně jako nesnesitelné zvuky; ati-paruṣa — nesmírně bodavé; rabhasa — vytrvalostí; āṭopam — vzrušení; pratyakṣam — přímo; parokṣam — nepřímo; vā — nebo; ripu — nepřátel; rāja-kula — a vládních úředníků; nirbhartsitena — osočováním; ati-vyathita — velmi zarmoucené; karṇa-mūla-hṛdayaḥ — jehož uši a srdce.
Někdy je podmíněná duše velmi zarmoucená spíláním nepřátel a vládních služebníků, kteří ji přímo či nepřímo osočují hrubými slovy. Její srdce a uši jsou tehdy nesmírně sklíčené. Takové zlořečení lze přirovnat k houkání sov a cvrkání cvrčků.
V tomto hmotném světě jsou různé druhy nepřátel. Vláda například spílá člověku za neplacení daní z příjmu. Taková kritika — přímá či nepřímá — zarmucuje a někdy se jí podmíněná duše snaží zabránit. Naneštěstí však nezmůže vůbec nic.
