कालोपपन्नं फलमाव्यनक्ति ।
आलिङ्ग्य मायारचितान्तरात्मा
स्वदेहिनं संसृतिचक्रकूटः ॥६॥
duḥkhaḿ sukhaḿ vyatiriktaḿ ca tīvraḿ
kālopapannaḿ phalam āvyanakti
ālińgya māyā-racitāntarātmā
sva-dehinaḿ saḿsṛti-cakra-kūṭaḥ
duḥkham — neštěstí způsobené bezbožnými činnostmi; sukham — štěstí pocházející ze zbožných činností; vyatiriktam — iluzi; ca — také; tīvram — silnou; kāla-upapannam — získanou časem; phalam — výslednou reakci; āvyanakti — vytváří; āliṅgya — sevření; māyā-racita — stvořené hmotnou přírodou; antaḥ-ātmā — mysl; sva-dehinam — samotná živá bytost; saṁsṛti — akcí a reakcí hmotné existence; cakra-kūṭaḥ — která vláká živou bytost do koloběhu.
Materialistická mysl zahaluje duši živé bytosti a přenáší ji do různých životních druhů. To se nazývá pokračující hmotná existence. Živá bytost kvůli mysli trpí hmotným neštěstím nebo si užívá hmotného štěstí. Mysl, která je takto ovlivněna iluzí, vytváří další zbožné a bezbožné činnosti a jejich karmu, a tak se duše stává podmíněnou.
Mentální činnosti pod vlivem hmotné přírody způsobují štěstí a neštěstí v hmotném světě. Živá bytost zahalená iluzí věčně pokračuje v podmíněném životě pod různými označeními. Takové živé bytosti se nazývají nitya-baddha, věčně podmíněné. Mysl je, celkově vzato, příčinou podmíněného života; celý jógový proces je proto určen k ovládnutí mysli a smyslů. Je-li ovládnutá mysl, jsou automaticky ovládnuté i smysly, a tak je duše zachráněna před reakcemi za zbožné a bezbožné jednání. Když mysl spočívá u lotosových nohou Pána Krsny (sa vai manah krsna-padaravindayoh), smysly automaticky slouží Pánu. Jsou-li mysl a smysly zaměstnány oddanou službou, živá bytost si začíná být přirozeně vědoma Krsny. Jakmile někdo neustále myslí na Krsnu, stane se dokonalým yoginem, jak potvrzuje Bhagavad-gita (yoginam api sarvesam mad-gatenantaratmana). Tato mysl, antaratma, je podmíněná hmotnou přírodou. Maya-racitantaratma sva-dehinam samsrti-cakra-kutah — mysl, která je velice mocná, zahaluje živou bytost a vrhá ji do vln hmotné existence.
