सक्तस्य यत्सिद्धिरभूत्कृष्णे च मतिरच्युता ॥४॥
saḿśayo 'yaḿ mahān brahman
dārāgāra-sutādiṣu
saktasya yat siddhir abhūt
kṛṣṇe ca matir acyutā
saṁśayaḥ — pochybnost; ayam — to; mahān — velká; brahman — ó brāhmaṇo; dāra — k manželce; āgāra — domovu; suta — dětem; ādiṣu — a tak dále; saktasya — toho, kdo je připoutaný; yat — protože; siddhiḥ — dokonalost; abhūt — stala se; kṛṣṇe — ke Kṛṣṇovi; ca — také; matiḥ — připoutanost; acyutā — neselhávající.
Král pokračoval: Ó ušlechtilý brahmano, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Krsny?
Král Pariksit se divil, jak by člověk, který je tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, mohl získat takové dokonalé vědomí Krsny. Prahlada Maharaja řekl:
matir na krsne paratah svato va
mitho 'bhipadyeta grha-vratanam
Grhavrata — ten, kdo složil slib plnění rodinných povinností — nemá žádnou naději, že vyvine vědomí Krsny. Je tomu tak z toho důvodu, že většina grhavratů je ovládána smyslovým požitkem, a proto postupně klesají do nejtemnějších oblastí hmotné existence (adanta-gobhir visatam tamisram). Jak by mohli dosáhnout dokonalosti ve vědomí Krsny? Maharaja Pariksit požádal Sukadeva Gosvamiho, aby jeho velkou pochybnost odstranil.
