Rozdíl mezi osvobozenou a podmíněnou duší spočívá v tom, že podmíněná duše podléhá tělesnému pojetí života, zatímco osvobozená ví, že není toto tělo, ale duchovní bytost, která se od těla liší. Priyavrata si mohl myslet, že podmíněná duše je sice nucena jednat podle zákonů přírody, ale proč by on, který je tolik pokročilý v duchovním chápání, měl přijímat stejná pouta a překážky v duchovním rozvoji? V odpověď na tuto pochybnost mu Pán Brahma oznámil, že ani ti, kdo jsou osvobození, se v současném těle nebrání přijetí výsledků svých minulých činností. Když člověk spí, zdá se mu mnoho neskutečných věcí, ale když se probudí, přestane je brát vážně a pokračuje ve skutečném životě. Stejně tak osvobozená osoba — ten, kdo dokonale pochopil, že není toto tělo, ale duše — nebere vážně své minulé činnosti vykonávané v nevědomosti a své současné činnosti vykonává takovým způsobem, aby nevytvářely žádné reakce. To popisuje Bhagavad-gita (3.9). Yajñarthat karmano 'nyatra loko 'yam karma-bandhanah — jedná-li člověk pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti, yajña-purusi, jeho práce mu nepřinese reakce. Karmi však jednají sami pro sebe a jsou poutáni reakcemi za své činnosti. Osvobozená osoba proto nemyslí na to, čeho se z nevědomosti dopustila v minulosti; místo toho jedná tak, aby si plodonosnými činnostmi nevytvořila další tělo. Bhagavad-gita jasně uvádí:

mam ca yo 'vyabhicarena
bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan
brahma-bhuyaya kalpate

“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností nepoklesne, ten okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Pokud se v tomto životě zaměstnáme čistou oddanou službou Pánu, pak bez ohledu na to, co jsme dělali v minulých životech, budeme vždy v osvobozeném stavu (brahma-bhuta). Budeme prosti jakýchkoliv reakcí a nebudeme nuceni přijmout další hmotné tělo. Tyaktva deham punar janma naiti mam eti so 'rjuna (Bg. 4.9). Kdo takto jedná, nemusí po opuštění současného hmotného těla přijmout další, ale místo toho se vrátí domů, zpátky k Bohu.