na tasya kaścit tapasā vidyayā vā
na yoga-vīryeṇa manīṣayā vā
naivārtha-dharmaiḥ parataḥ svato vā
kṛtaḿ vihantuḿ tanu-bhṛd vibhūyāt
na — nikdy; tasya — Jeho; kaścit — někdo; tapasā — askezí; vidyayā — vzděláním; vā — nebo; na — nikdy; yoga — mocí mystické yogy; vīryeṇa — osobní silou; manīṣayā — inteligencí; vā — nebo; na — nikdy; eva — jistě; artha — hmotným bohatstvím; dharmaiḥ — mocí náboženství; parataḥ — jakoukoliv vnější mocí; svataḥ — svou snahou; vā — nebo; kṛtam — příkaz; vihantum — vyhnout se; tanu-bhṛt — živá bytost, která přijala hmotné tělo; vibhūyāt — dokáže.
V Brhad-aranyaka Upanisadě říká Gargamuni své manželce: etasya va aksarasya prasasane gargi surya-candramasau vidhrtau tisthatah — “Má drahá Gargi, vše je pod vládou Nejvyšší Osobnosti Božství, dokonce i Slunce, Měsíc a všichni ostatní vládci a polobozi, jako je Pán Brahma a král Indra.” Žádná obyčejná lidská bytost či zvíře s hmotným tělem nemůže uniknout z dosahu vlády Nejvyšší Osobnosti Božství. Každé hmotné tělo má smysly. Smyslové činnosti takzvaných vědců, kteří se snaží zbavit zákona daného Bohem či zákonů přírody, jsou však zbytečné. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gita (7.14): mama maya duratyaya — vládu hmotné přírody není možné překonat, neboť za ní stojí Nejvyšší Osobnost Božství. Někdy jsme pyšní na svou askezi a mystické jógové síly, ale zde je jasně řečeno, že zákony a nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství nelze překonat ani pomocí mystické síly, ani vědeckým vzděláním či askezí. Není to možné.
Zvláštní význam má slovo manisaya (“pomocí inteligence”). Priyavrata mohl namítat, že Pán Brahma ho žádá, aby přijal rodinný život a zodpovědnost za vládu nad královstvím, ale že Narada Muni mu naopak radil, aby nepřijímal život hospodáře a nezaplétal se do hmotných záležitostí. Čí pokyn má přijmout, bylo pro Priyavratu hádankou, neboť jak Pán Brahma, tak Narada Muni jsou autority. Za těchto okolností je slovo manisaya skutečně příhodné, neboť vyjadřuje, že jelikož jsou Narada Muni i Pán Brahma autorizovaní udílet pokyny, Priyavrata neměl zavrhnout ani jednoho z nich, ale měl použít svou inteligenci a řídit se radami obou. Pro vyřešení takovýchto dilemat podává Srila Rupa Gosvami velice jasné pojetí inteligence. Říká:
anasaktasya visayan
yatharham upayuñjatah
nirbandhah krsna-sambandhe
yuktam vairagyam ucyate
Visayan, hmotné záležitosti, je třeba přijímat bez ulpívání, a vše je třeba zapojit do služby Pánu. To je skutečná inteligence (manisa). Žít s rodinou nebo být králem v hmotném světě není na závadu, přijímá-li člověk vše pro službu Krsnovi. To vyžaduje nezastřenou inteligenci. Mayavadští filozofové říkají: brahma satyam jagan mithya — tento hmotný svět je falešný a jedině Absolutní Pravda je skutečná. Inteligentní oddaný v posloupnosti Pána Brahmy a velkého mudrce Narady — jinými slovy člen Brahma-sampradayi — však tento svět za falešný nepokládá. Výtvor Nejvyšší Osobnosti Božství nemůže být falešný; falešné je používat ho pro vlastní požitek. Vše je určeno pro požitek Nejvyšší Osobnosti Božství, jak potvrzuje Bhagavad-gita (5.29): bhoktaram yajña-tapasam sarva-loka-mahesvaram—Nejvyšší Pán je svrchovaným vlastníkem a poživatelem, a vše má být proto použito k Jeho požitku a službě Jemu. Každý má používat vše pro službu Nejvyššímu Pánu, ať už jsou podmínky, ve kterých se nachází, příznivé či nepříznivé. To je dokonalé využití inteligence.