Slovo brahma-satra znamená “rozvoj duchovního poznání”. Jak Vedy, tak přísná askeze se nazývají brahma. Vedas tattvam tapo brahma. Brahma také znamená “Absolutní Pravda”. Člověk má rozvíjet poznání Absolutní Pravdy studiem Ved a přísnou askezí. Pracetové to řádně vykonávali, a díky tomu se stavěli stejně ke všem ostatním živým bytostem. Bhagavad-gita (18.54) potvrzuje:

brahma-bhutah prasannatma
na socati na kaṅksati
samah sarvesu bhutesu
mad-bhaktim labhate param

“Kdo zaujal transcendentální postavení, ihned realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy se nermoutí ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem zaujímá stejný postoj. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.”

Ten, kdo se stane skutečně duchovně pokročilým, nevidí rozdíl mezi dvěma živými bytostmi. Této úrovně lze dosáhnout díky odhodlání. Ten, kdo dospěje k dokonalému poznání, již nevidí vnější obal živé bytosti, ale duši v těle, a nerozlišuje tedy mezi lidskou bytostí, zvířetem, učeným brahmanou a candalou.

vidya-vinaya-sampanne
brahmane gavi hastini
suni caiva svapake ca
panditah sama-darsinah

“Díky správnému poznání se pokorný mudrc dívá stejně na učeného a vznešeného brahmanu, krávu, slona, psa i pojídače psů.” (Bg. 5.18)

Učený člověk vidí každého stejně na duchovním základě, a takový oddaný si přeje, aby všichni rozvinuli vědomí Krsny. Místo, kde se Pracetové zdržovali, bylo dokonalé pro vykonávání duchovních činností, neboť je uvedeno, že tam velký mudrc Jajali dosáhl mukti (osvobození). Každý, kdo touží po dokonalosti a osvobození, se má stýkat s někým, kdo již osvobození dosáhl. To se nazývá sadhu-saṅga, sdružování se s dokonalým oddaným.